A zase z domu…

Co je u mě nového? Překonal jsem svůj osobní rekord ve čtení knih. Za posledních šest měsíců jsem přečetl 32 knih a 144 literárních esejí. U těch esejí to však musím brát s rezervou, asi čtvrtinu jsem přečetl stylem “hledám jen to nejdůležitější.” Myslím si, že i v tomto úhlu musím poděkovat on-line výuce, protože mám spoustu času na čtení.

Mimo to jsem se setkal (přes Zoom) s úžasnými autory básní Vahni Capildeo,[1] kterým se líbila má poezie. Že bych mimo učitele byl i básníkem? Čas ukáže… Vahni mi věnovali hodinu svého času, aby mi dali rady k mým básním. Jsem opravdu poctěn, že se mohu díky své univerzitě setkávat s tak inspirativními lidmi.

A co studium? Momentálně studuji v Yorku úžasné moduly. Jeden se jmenuje A World of Literature: Empire and Aftermaths. Jedná se o můj nejoblíbenější modul, protože zde probíráme postkoloniální studia. O co se jedná? Tato studia pro nás Čechy mohou být vzdálená, protože jsme sami kolonie neměli nebo jsme neprozkoumávali svět jako Britové. Poskolonialismus je akademické studium kulturního dědictví kolonialismu a imperialismu se zaměřením na důsledky kontroly a vykořisťování kolonizovaných lidí a jejich zemí. Jednodušeji řečeno, zabýváme se tím, jak zaniká a vzniká kultura, identita, národ pod tlakem kolonie.

Můj druhý modul mě přivádí zpět k dětství. V Approaches to Literature: Other Worlds se zaměřujeme na příšery, draky, víly, zombies a další stvoření, která jsou smyšlená… a nebo ne? Možná se teď zastavíte a zamyslíte se nad tím, co je asi tak důležitého na monstrech z dávné minulosti. Ano, taky jsem si kladl stejnou otázku. Nicméně monstra nám dávají úžasný náhled na středověkou civilizaci. Taková příšera reflektovala nemorální vlastnosti, jež by nikdo nechtěl mít. Většina příšer ve středověké literatuře připomíná lidi, a proto z nich měl každý respekt. Nejen kvůli tomu, že byly ošklivé, ale protože se lidé báli, že se sami stanou monstrem.

Tak jsem vám představil jen okrajově, co zrovna studuji a čím se zabývám. Mohl bych mluvit hodiny a hodiny o svých modulech a vším, co jsem si díky studiu uvědomil o světě, o společnosti, o sobě. Nemohu se dočkat, až budu všechno jednou probírat se svými vlastními žáky. Doufám, že je pro četbu nadchnu, protože literatura je ta nejlepší encyklopedie lidí a světa vnějšího i vnitřního.

[1]Vahni Capildeo jsou anglickém jazyce oslovováni zájmeny they/their, aby se jim nepřiznávalo pohlaví.