03. 07. 2017
1 minuta čtení
Zřejmě největším překvapením pro mě byl asi samotný úspěšně ukončený první ročník studia. Všechny zkoušky, eseje, reporty a prezentace jsou za mnou a dopadly s o trochu lepšími známkami, než jsem očekával. Navzdory obavám z blížících se uzávěrek odevzdávání prací se toto období ukázalo být celkem klidné a s dobrým „time managementem“ i zvladatelné. Veškeré nároky, které na nás lektoři v průběhu roku kladli, byly ve výsledku velice prospěšné.
Nicméně, po dlouhém roce pobytu v Anglii přišel i čas stěhování se z koleje a celkově stěhování se z ostrovů. Osobně bych neřekl, že jsem člověk, který shromažďuje zbytečnosti místo toho, aby je vyhazoval, na konci roku se však ukázalo něco jiného. Mé zavazadlo z původní váhy 14,8 kilo narostlo bezmála na 40 kilo, bez šance na to vzít si vše s sebou zpátky do České republiky a rozhodování o tom, co přes prázdniny nechat u spolužáka a co si vzít s sebou bylo možná stejně obtížné, jako některé jednodušší eseje. Mé balící schopnosti se však od prvního letu zlepšily, a i navzdory 8kilové restrikci pro palubové zavazadlo se mi s předchozími zkušenostmi podařilo přes kontrolu přenést zhruba 15kilové a ulehčit si tak výběr toho nejdůležitějšího.
Přistání na letišti Václava Havla do slunného a teplého dne poté proběhlo velice hladce, což bych zhodnotil jako příjemné přivítání po delším pobytu v chladnější a větrnější Anglii.
2024 © THE KELLNER FAMILY FOUNDATION