Pavla Bedřichová

Obklopena hudbou

Hudba mě obklopovala celý můj život. Maminka je učitelkou houslí na strakonické ZUŠ, tatínek je sice v hudbě amatér, umí ale dobře hrát na kytaru a já jsem si s ním jako malá ráda zpívala, nebo si nechávala hrát ukolébavky na dobrou noc. Vše začalo mým paličatým přístupem – maminka učila ostatní děti, ale mě ne. To jsem brala jako velkou nespravedlnost. Chtěla jsem také hrát na housličky, protože klasická hudba mě od útlého dětství fascinovala. Maminka nakonec svolila, a tak jsem ve svých čtyřech letech začala vytvářet první tóny na svůj maličký nástroj. Maminka se tak stala mou učitelkou až do mých 15 let. Rodiče mě v mém snu vždy podporovali, jezdili se mnou na nespočet soutěží, chodili na mé koncerty a vydrželi i hodiny hlučného cvičení. Po základní škole proto mé kroky jednoznačně vedly na Konzervatoř do Plzně, kde jsem studovala pod vedením paní profesorky Radky Beranové, která mi věnovala spoustu času. Hudba pro mě vždy byla radost a věděla jsem, že se nechci věnovat ničemu jinému a že si v ní chci rozšiřovat obzory ještě dál.

Krok do světa

Pro školu Guildhall School of Music and Drama v Londýně jsem se rozhodla na základě doporučení mého kamaráda i mé paní profesorky. Školu jsem poprvé navštívila až při přijímacím řízení. Velmi mě oslovila její atmosféra a i přijímací pohovor byl velmi příjemný. Při pobytu v Londýně jsem stihla většinu turistických atrakcí, ale i první konzultaci s profesorem Davidem Takenoem, u kterého budu studovat. Utvrdil mě v tom, že jsem se rozhodla správně a že jsem na místě, kde se mohu naučit spoustu nového a podívat se na věci i z jiného pohledu. Ten je poměrně odlišný od toho, s čím jsem se až dosud setkala. Zamilovala jsem si i Londýn a když jsem se dozvěděla, že jsem přijata, spadl mi kámen ze srdce. Hřeje mě vědomí, že v tak motivujícím prostředí můžu strávit čtyři roky studia. Nemám zatím konkrétní plány, co budu dělat po dokončení studia, ale vím, že chci hrát před lidmi, ať už jako sólistka, nebo v jakémkoli větším hudebním tělese.

Vzkaz dalším zájemcům o studium

Ráda bych všem studentům vzkázala, že není žádný důvod bát se vyzkoušet cokoli, o čem sní. Sama jsem byla vystrašená, když jsem se pro vysokou školu v zahraničí rozhodla a nakonec vše dopadlo přesně tak, jak jsem si přála. Vím, že to může znít jako klišé, ale největší nepřítel je váš strach.