Zkoušky a přechod do druhého roku

Když jde o univerzitní zkoušky, je potřeba brát v potaz časovou zátěž nejen akademické stránky života, ale i té, která není tak úplně intuitivní. Akademický úspěch je takřka vždy přisuzován dobrému plánování, ale v rámci univerzity se toto pravidlo úspěchu netýká pouze opakování jednotlivých předmětů. Z vlastní zkušenosti jsem došel k závěru, že při nabrání jakékoli nové pozice zodpovědnosti – např. studentské rada, je důležité zamyslet se nad tím, jak tato nová pozice může ovlivnit čas během před-zkouškového období. Uvědomuji si, že plánovat něco takového i rok dopředu může znít absurdně, ale bohužel jsem se přesně takové chyby dopustil osobně na začátku akademického roku. Příprava na testy se dá objektivně zanalyzovat, a tudíž rozvrhnout si čas není nijak těžké. Každopádně častou chybou je předpoklad, že zkouškové období je dedikované pouze zkouškám. Především v rámci klubů a studentské rady se před zkouškami typicky organizuje spousta klíčových akcí – rozlučky, plesy atp. No, a pokud se člověk nachází v pozici autority, tak ta tíha organizace spadá na něj. Vím, že moje rada nemusí znít úplně přesvědčivě, ale z mé zkušenosti jako předseda RA, taková akce může zabrat několik set pracovních hodin. Abych to tak vše shrnul, vždy je dobré vše plánovat dopředu a mít pojem o tom, kolik času jaká povinnost zabere.

Samotné testy moc času nezabraly, což bych pravděpodobně přisoudil kompletní koncentraci v momentu. Každopádně celý proces trvá poněkud déle, nežli je nutné. Já konkrétně jsem měl přibližně týden volného času před každou zkouškou a kompletní zkouškové období bylo něco málo přes měsíc. Na jednu stranu mít více času na přípravu může být dobré, pokud je tedy potřeba něco dohánět, každopádně pokud už má člověk vše za sebou, může to také být stresující. Nemohu mluvit za ostatní univerzity nebo předměty, ale osobně mi přišla náplň zkoušek jednoduchá a největší ovlivňující faktor výsledků je podle mého názoru čas. Sebejistota je tedy základ úspěchu, jelikož s nervozitou přichází jen ztráta času. Přijde mi, že je možné se vše v rámci jednotlivých předmětů naučit za pouhý týden, pokud to tedy neovlivní hladinu stresu, kterou člověk má. Přestože je to možné, po vlastní zkušenosti bych podobnou strategii opravdu nedoporučoval. Vždy je lepší mít časovou rezervu. Když to tak všechno porovnám s International Baccalaureate, tak univerzita není o moc těžší z informačního hlediska. Každopádně kompletní intensita studia je vyšší – 2 roky IB se rovnají jednomu semestru.

Po zkouškách se toho již moc neděje, celý noční život začíná hasnout a většina studentů odjíždí domů na prázdniny. Manchester nabral úplně jinou atmosféru. Nicméně jsem rád, že si po měsíci mohu konečně vydechnout. I přestože již letní prázdniny započali, na nedostatek povinností si stěžovat bohužel nemohu. Akademický rok je ale oficiálně zamnou a nemohu se dočkat, až započne ten další.