Žijeme ve skutečně zvláštních časech.

Jak si možná vzpomenete, poslední semestr jsem musel trávit doma. Bylo v podstatě nemožné se do školy vrátit z důvodů jak finančních, tak zdravotních. Na tento semestr jsem se ale konečně vrátit mohl! Dalo to docela dost práce, ale vyšlo to, a po sérii testů a karantén jsem se mohl vrátit do kampusu. Nemůžu dostatečně zdůraznit, jak moc jsem rád že jsem zase zpátky. Konečně zase mohu být s přáteli, a, alespoň na nějaké předměty, mít prezenční výuku. Budu zcela upřímný; studium z domova pro mě nebylo vůbec jednoduché. Distanční výuka pro mě prostě není, a i když to na mých známkách není příliš poznat, vůbec jsem si to neužíval. Zároveň jsem neměl možnost pracovat na žádných z projektů klubů, kterých jsem členem. Poškolní aktivity vždy hrály v mém vzdělávání velkou roli, a nebýt schopen na ničem z toho pracovat bylo dosti frustrující.

Musím říct, že z akademického hlediska, se mi zatím daří dost dobře. Jak jsem již zmínil, distanční výuka není zrovna můj šálek kávy, ale zatím jsem si s tím vždy dost dobře poradil. Minulý semestr se povedl a tenhle je zatím ještě lepší. Během několika dní mi začíná první zkouškové období tohoto semestru, a věřím že se mi povede skvěle. Měl jsem možnost vybrat si skvělé profesory, a hodiny jsou zábavné, poutavé a náročné v tom nejlepším slova smyslu. Dynamika tekutin je předmět, který mě zatím ¨dostávᨠúplně nejvíc. Pro mou akademickou dráhu je to předmět stěžejní, a jsem rád, že ho můj profesor činí náročným, ale extrémně zajímavým. Na příští semestr jsem si s ním dokonce domluvil spolupráci na jednom z výzkumných projektů. Nejen že budu mít možnost naučit se o principech dynamik kapalin mnohem víc, ale získám i důležité zkušenosti, které se mi do budoucna budou určitě hodit…

Každý student RIT má nařízeno strávit čtyři semestry na stáži ve firmě, kterou si vybere. Během tohoto semestru jsem již započal proces přihlašovaní se na pozice ve firmách ve Spojených Státech. Kvůli situaci s koronavirem, je teď nemožné za stáží vycestovat, což je něco, co bych alespoň na jeden semestr rád udělal. Rád bych si otevřel v Evropě vrátka, kdyby se mi nepovedlo po škole zůstat tady v USA. V tuto chvíli jsou pro mě cílem pozice ve firmách Lockheed Martin nebo Collins’s Aerospace. Obě tyto firmy mají své pobočky tady v New Yorku.

Nedávno jsem taky konečně začal s přihláškou na BS/MS program . To by mi dalo možnost získat magisterský titul, společně s bakalářským, během pěti let; tedy mnohem rychleji než za normálních okolností. Přihlášku dokončím během poloviny března, a rozhodnutí budu znát do konce června. Podle mé akademické poradkyně mám velkou šanci být do tohoto programu přijat. Znamenalo by to pro mne hodně práce navíc, ale já jsem zcela odhodlán dát do toho úplně všechno. Dovolilo by mi to odejít ze školy o dost dřív a v budoucnu zajistilo lepší pracovní umístění.

Tím, že jsem se vrátil, jsem se mohl vrátit k práci v SAE Formula týmu. Získal jsem pozici vedoucího týmu odpovědného za výrobu všech potřebných součástek. Je pravda že bylo rozhodnuto použít formuli vyrobenou minulý rok, ale práce je stále hodně. Zároveň školím nové týmové členy na frézách, soustruzích, a mnoha dalších strojích. Nově jsem se stal členem klubu ASME (Americká Společnost Strojních Inženýrů). Právě pracujeme na robotu navrženým pro studentskou designovou soutěž. Byl jsme zvolen vedoucím týmu odpovědným za konstrukci elektroniky pro celého robota. Musím se přiznat že si členství v ASME dost užívám. ASME je v USA silně uznáváná organizace a na mém životopisu se bude vyjímat.