15. 11. 2018
2 minuty čtení
Ve třetím ročníku už nemáme většinu vyučovacích hodin s ostatními spolužáky. Hlavní fokus studia není na načerpání zkušeností ve všech cirkusových disciplínách, ale začínáme se více zaměřovat na naši hlavní specializaci, v mém případě tedy žonglování a manipulaci s objektem. Divadlo, hudba, tanec, akrobacie - toto vše a mnohem více se nyní točí kolem žonglování. To se tedy stává jakýmsi mým “jazykem”, prostředkem komunikace s divákem a vnějším světem. To jsem měl možnost rozvinout i během zkoušení naší nové třídní groupshow, kterou chystáme pod vedením italského režiséra Franseca Sgro. Máme za sebou první týden zkoušek a premiéra bude na konci února 2019 v divadle Korzo v Haagu.
Hlavní projekt v prvním semestru třetího ročníku je sólový “portrét”. Zadání je jednoduché - dostali jsme přiděleného jednoho ze spolužáků a máme vytvořit vystoupení, které je inspirované touto osobou. Je jen na nás jak moc konkrétní, či abstraktní je naše inspirace, jestli si od spolužáka převezmeme pohybovou kvalitu, styl nebo jeho chování. Cílem je se posunout z naší komfortní zóny a objevit materiál, který by nás ani ve snu nenapadl. K těmto sólovým “portrétům” si navzájem také vytváříme hudbu. A tak kromě svého vlastního vystoupení jsem součástí dalších tří vystoupení svých spolužáků, tentokrát v roli hudebníka, což je pro mne rozhodně krok z mé komfortní zóny.
Velmi zajímavým zážitkem pro mne bylo také Research Laboratory, na které jsem byl vybrán společně s dalšími devíti novocirkusovými umělci z celé Evropy. Laboratoř se odehrávala jeden týden v holandském Tilburgu a hlavní otázka, kterou jsme zkoumali, zněla: Co je bod 0 pro Cirkus? Co je onou esencí a základním elementem cirkusu? I přesto, že jsme se jako skupina snažili dostat náš výzkum do co nejvíc praktické polohy, bylo vše velmi teoretické, což byla příjemná změna po posledních měsících školy, které byly zaměřené na trénink techniky a tvorbu nových vystoupení.
Zkrátka studium začíná nabírat na obrátkách, stejně jako moje mimoškolní vystupování v Holandsku a Belgii. A já se nemohu dočkat, až i tyto projekty dovedu ke zdárnému konci.
2024 © THE KELLNER FAMILY FOUNDATION