Zdraví je klíč k úspěchu!

Předtím než propukla koronavirová epidemie, tak jsem si ještě stihnul zazpívat v krásném divadle v Schönbrunnu, kde již pro zajímavost premiéroval svou operu L'arbre enchanté Christoph Willibald Gluck v roce 1759. Na koncertě jsem si zazpíval biblické písně od Antonína Dvořáka, které vídeňské publikum přijalo s velkým a pro mě potěšujícím potleskem. Velkolepým zážitkem pro mě bylo vystoupení v Dortmundu s Českým Filharmonickým sborem Brno. Na programu byl Verdiho Rekviem - Římskokatolická mše za zemřelé a opět v publiku sedělo k mému překvapení několik tisíc diváků, kteří na konci koncertu nadšeně aplaudovali.

Tehdy jsem ovšem ještě netušil, že to bude na dlouho dobu poslední koncert, na který budu ještě dlouho vzpomínat, než se opět vrátím před české či zahraniční publikum.

Když jsem se dozvěděl v půlce března, že se zavírá univerzita, tak jsem raději zůstal pro jistotu ve Vídni. Čím déle jsem ovšem zůstával, tím více mi bylo jasné, že se jako student do školy v tomto semestru již nevrátím a prezenční výuka zůstane jen vysloveně přáním. Velký dík a poklona patří profesorům na naší univerzitě, kteří během několika málo dní vytvořili excelentní domácí studijní plán, který se kvalitativně rovnal prezenční výuce a mohl jsem se tak dále zlepšovat v dovednostech, které jsou nezbytné pro kariéru operního pěvce. Závěrečné zkoušky probíhaly formou videohovoru a byla to pro mě zcela nová zkušenost, protože jsem byl dosud zvyklý na konání zkoušek prezenčně přímo na univerzitě.

Jsem toho názoru, že většina z nás prožila nejisté období plné otázek a mě, jakožto umělce, tato pandemie velmi zasáhla. Postupně se stal z přeplněného diáře velmi strohý seznam několika koncertů, které byly během pár dní také zrušeny.

I když mě zrušení koncertů a prezenční výuky na univerzitě moc mrzelo, uvědomil jsem si ještě více, jak důležitá je pro nás všechny jedna věc: zdraví. Když nebudeme zdraví, těžko dosáhneme profesních úspěchů a radostí každodenního života. Nemyslím tím jen dodržování zdravé životosprávy, ale především ohleduplnost vůči ostatním; starším lidem. Virová epidemie i přes všechny těžkosti udělala z většiny z nás vstřícnější a nápomocnější lidi a ukázala, že pomoc jeden druhému je klíč k úspěchu v takto náročné době.

Z celého srdce děkuji za podporu Nadaci The Kellner Family Foundation, kterou mi v tomto akademickém roce poskytla.

Všem čtenářům přeji také hodně zdraví a já jdu pokračovat v učení slavného písňového cyklu Zimní cesta od Franze Schuberta, který si na podzim několikrát zazpívám. Je to dřina!