Zastavte někdo čas…

Je to jako bych přijela včera. Na letišti, které bylo přeplněné pobíhajícími studenty ve žlutých tričkách, bylo nemožné se ztratit. Poté, co nás rozvezli na koleje, se každý vybalil a nenápadně se začal seznamovat s okolím. Výsledkem bylo hejno studentů pobíhající po městě, se snahou najít obchod, kde ještě prý mají peřiny nebo klub, kde prý bude nějaká akce. Bohužel první týden skončil rychleji, než si kdokoliv z nás dokázal představit. A na řadě byla škola. Po schůzce se svým školním poradcem jsem sice věděla, jaké mám předměty, avšak na rozvrh jsem musela čekat ještě další týden. Volba byla jasná: sociologie a mezinárodní vztahy jako hlavní obor a nějaké ty jazyky, ať se ve světě domluvím. Vybrala jsem si francouzštinu a čínštinu.

 Škola také nabízí mnoho mimoškolních aktivit a způsobů, jak se zapojit do zdejšího kolektivu, a i díky tomu tu čas ubíhá tak neuvěřitelně rychle. Ať už jsou vaše zájmy jakkoliv prazvláštní a ojedinělé, tady určitě najdete skupinku s úplně stejným koníčkem.

Já sama chci trávit v pokoji co nejméně času a tak chodím vypomáhat ostatním studentům do zdejšího Bookends, což je takové knihkupectví od studentů pro studenty. Místo, kde kdokoliv může prodat nebo darovat své staré učebnice nebo koupit si učebnice za mnohem nižší cenu. Jak už jsem řekla, vedou to studenti a všichni zde pracují dobrovolně. Mimo to pomáhám i ve zdejší skupině Unicef a celkově se snažím zapojit do zdejšího dění. Škola nabízí také mnoho workshopů a přednášek na různá témata. Prostě člověk se tady určitě nenudí.

Skotsko je krásné a i když lidé neustále tvrdí, jak tu pořád prší, já měla zatím na počasí opravdu štěstí. Zažila jsem tu krásné babí léto a tak i získala trochu času na aklimatizaci na nadcházející mrazíky.  Kromě těch mě v následujících pár týdnech čekají také eseje, testy z čínštiny a francouzštiny a v neposlední řadě i „čtecí týden“, což je vlastně týden bez přednášek, který budu věnovat přípravě na zmíněné testy, ale i snad nějakému výletu do okolí.

Jak už jsem zmínila,  zdejší univerzita si dává záležet na tom, aby zde každý našel to, co by chtěl a aby studenti získávali své vědomosti a schopnosti i jinde než na přednáškách. Student by si tak měl vlastně ujasnit, co od univerzity očekává a co je pro to schopen udělat. Já už jsem si svou cestičku našla, teď jen doufám, že dojdu až na její konec.