Zakládám nový spolek

Nástupem do třetího roku nám začíná tzv. Junior honours. To znamená, že se již nemůžeme zaměřovat na volitelné předměty jako v minulých letech, nesbíráme procenta známek za pouhou přítomnost na hodinách a ani těm nejchytřejším se nestačí do učebnice podívat pár dní před zkouškou, aby si zaručili postup do dalšího roku. Ve třetím ročníku bereme látku daleko více do hloubky a očekává se od nás systematická příprava. Na druhou stranu se z nevýrazných a často vleklých úvodů do makroekonomie či statistiky staly dosti zajímavé předměty.

V rámci předmětu teorie her se zajímáme o matematické modely a jejich aplikace v aukcích, ve smlouvání či situacích, jak se jedinci v často strategicky kritických situacích mají chovat.  Pozitivní změnou je také to, že nás učitelé motivují aplikovat naše vlastní čtení k problémům, které řešíme. Přesunuli jsme se totiž z fáze, kdy někdy až slepě nabíráme informace o principech a ustálených metodách do fáze, kdy kriticky uvažujeme nad modely a kdy ne vše je černé na bílém.

I přes větší nápor se snažím věnovat mimoškolním aktivitám tak, jak tomu bylo doposud. I když je pravda, že se mi již nedaří být na každé hodině šermu, jak tomu bylo v minulém roce, jsem ráda, že jsem na sport nerezignovala.

Naopak jsem se pustila do pro mne poněkud neprobádaných vod a rozhodla se založit na Univerzitě spolek. Být součástí spolku (anglicky ‚society‘) je poměrně běžná věc. Je jich tu zhruba 250 a od štrikování přes skákání z padáku až po Tolkien spolek si vesměs každý přijde na své (dokonce i jedinci, kteří v prosinci surfují v Severním moři. Jejich odhodlání je obdivuhodné). Již od střední jsem se snažila naučit pár programovacích jazyků, protože si myslím, že jejich znalost mi může pomoci v rámci oblasti ekonomie, o kterou se zajímám a potenciálně i při hledání práce po škole. Když jsem přijela do Edinburghu, tak jsem zjistila, že většina mých spolužáků, především ale dívky, mají obrovský respekt z programování, přestože ví, že by se jim znalost jazyků jako je R či Python mohly hodit. Napadlo mne tedy založit spolek, který se bude zaměřovat na výuku programování pro studenty převážně z humanitních a přírodovědeckých oborů, kteří by se skrze přednášky ve škole k IT nedostali. Zkontaktovala jsem dva studenty informatiky a umělé inteligence a spolu s kamarádkou studující ekonomii jsme v říjnu spustily jakousi Beta verzi spolku jen s malou skupinkou studentů. Scházíme se v pátek, a přestože učíme zatím opravdu jen základy, je milé vidět lidi pookřát, když přijdou do kontaktu s programovacím jazykem. Před pár dny jsme podali přihlášku do studentské unie, aby nás pasovala na právoplatný univerzitní spolek, a tak s trochou štěstí budeme od příštího semestru učit více lidí a pokusíme se trochu smazat stigma, které tu panuje o IT, že se jedná o obor zapovězený studentům společenských věd.