Začátek třetího ročníku

Po ukončení získám, na rozdíl od studentů většiny ostatních oborů, rovnou „Master‘s“ titul. Přesto ale mám letos tzv. „finals“ neboli závěrečné zkoušky, které obsahují učivo z celého mého tříletého studia. Výzvou toho ročníku je zvládnout opakovat učivo z předešlého roku a zároveň se stíhat učit nové materiály, které jsou probírané převážně formou přednášek a hromadných cvičení (oproti obvyklým osobním tutoriálům).

Ještě než začal první týden tohoto trimestru, museli jsme jako obvykle dělat tzv. „collections“. Collections jsou v podstatě zkoušky nanečisto. Jsou v nich příklady ze zkoušek z minulých let, takže je to dobré cvičení a příprava na nadcházející „finals“. Do ničeho se nepočítají a slouží především k tomu, abychom dokázali zhodnotit, jak na tom momentálně jsme. Podařilo se mi v nich získat poměrně vysoké hodnocení, což mi dodalo klid a sebevědomí pro nadcházející intenzivní přípravu. V prvních třech týdnech tohoto trimestru jsme neměli žádné přednášky ani tutoriály. Všechen čas byl věnován Týmovému Designovému Projektu.

„Team Design Project“ je komplexní úkol, který obnáší řešení velmi volně zadaného industriálního, inženýrského problému a zdůvodnění, proč by toto řešení bylo finančně výhodné. V týmu sedmi studentů jsme měli sepsat práci o přibližně 20 000 slovech, která popisovala náš přístup k problému, fyzikální podstatu, design řešení a analýzu trhu. Zadání pro náš tým bylo: „Design spojů supervodičových drátů pro magnetické aplikace“.  Po té co jsme zjistili, že největší trh (ročně 5.5 miliard dolarů) představuje nákup magnetických resonancí pro nemocnice, rozhodli jsme se zaměřit právě na MRI. Podstatou MRI (magnetic resonance imagintg) je magnetické pole, které je vytvořené cívkami supervodičů vyrobených z NbTi (Niobium-Titanium). (Toto pole je mimochodem 30 000-krát silnější než magnetické pole Země.) Problémem však je, že není možné vytvořit dostatečně dlouhé dráty pro tyto cívky – jedna vyžaduje drát o délce přibližně 50 km, přitom máme k dispozici dráty pouze od délce 1-5 km. Potřebujeme proto tyto kratší dráty spojit abychom dosáhli 50 km. Tyto spoje však bohužel nedosahují supervodičových vlastností drátů. Musí proto být speciálně chlazeny a magneticky odstíněny. My jsme problém pojali obecněji a zadali jsme si jako výzvu nahradit materiál, z kterého jsou současné magnety vyrobeny, NbTi, za kvalitnější MgB2. MgB2 je lehčí, dostupný materiál a funguje jako supervodič za vyšších teplot: 30 K (-243 °C), ve srovnání se současnými 4K (-269°C), všechny tyto faktory ho dělají komerčně velmi lákavým. (Ano, když Vám dělají MRI scan, je okolo vás minus 269°C, velmi blízko absolutní nule). Pro výrobu našich spojů jsme vybrali tzv. „Spark Plasma Sintering“ metodu, kterou ještě nikdo nepoužil, a připravili teoretický design, který by měl vyřešit jisté technologické problémy spojené s touto metodou.

Projekt byl zatím nejzajímavější a nejzábavnější částí mého kurzu na Oxfordu. Vyžadoval týmovou spolupráci, pravidelnou komunikaci se spolužáky a vzájemnou důvěru, že každý zvládne kvalitně vypracovat svou část projektu. To jsou podle mě nároky, které jsou na člověka kladeny v reálné práci při řešení úkolů a projektů. Také jsme aktivně spolupracovali s dvěma firmami – Siemens a Oxford Instruments, které nám mimo jiné umožnili podívat se přímo na výrobní proces MRI přístrojů. Krom písemné formy jsme práci také prezentovali s powerpointem před porotou. Tento třítýdenní projekt byl zatím nejzajímavější formou jak získat mnoho zkušeností a vědomostí. Po jeho ukončení nám už začaly přednášky z letos již volitelných předmětů.

Z volitelných kurzů jsem si vybral „Engineering Ceramics“, „Stength and Failure of Materials a „Nanomaterials“. Protože jsme již ve třetím ročníku, tyto kurzy jdou již mnohem více do hloubky a jsou výrazně zajímavější než obecné učivo z druhého a prvního ročníku.

Vedle studia a s ním spojených aktivit, jsem se letos také účastnil večeře a přednášky s generálním ředitelem ČNB Miroslavem Singerem, zorganizované československou „society“. Miroslav Singer v přednášce velmi zajímavě porovnal a shrnul českou a slovenskou ekonomiku – především zdůraznil rychlý růst Slovenského hospodářství na úkor státního dluhu. Také zmínil, že Česko a Slovensko jsou evropské země s výjimečně dobrým vývozem a dovozem.

Jak už jsem zmínil na začátku, hlavní výzvou tohoto roku je zvládnout přípravu na zkoušky jak z letošních volitelných předmětů, tak z učiva z minulého roku. Toto je dobrý příklad kontrastu českého a anglického školního systému. V Čechách je zvykem psát zkoušky velmi často, což obvykle vede k mechanickému memorování učiva, které je pak během týdne bezpečně zapomenuto. Oproti tomu na Oxfordu je kladen důraz na pochopení učiva, protože bez něj si vyučovaný materiál v hlavě dva roky neudržíte.

Pokud na mě jako zájemci o studium v UK máte jakékoliv dotazy, nestyďte se oslovit mě buď přes můj email nebo na facebooku.