Začátek druhého ročníku na University of Glasgow

Tento semestr začal pozvolně, tentokrát jen s dvěma kurzy. Z každého kurzu mám jednou denně přednášku a tříhodinovou laboratoř každý týden. Při opakování učiva jsem si však všiml, že mně někdy trvá zcela nepřiměřenou dobu, se jen na jednu lekci naučit, hlavně v lekcích imunologie či biochemických procesů. Přednášky jsou tento rok mnohem zajímavější a utvrdily mě v odhodlání absolvovat laboratorní praxi přes léto. V jedné sérii laboratorních cvičení jsme dokonce sekvenovali a posléze zkoumali vlastní gen kódující receptor hořkosti; díky tomuto cvičení jsme se naučili množství užitečných molekulárních metod.

Naučili jsme se pracovat v analytickém programu R a rovnou jsme ho museli využít při tvorbě grafů a tabulek ne do jedné, ale hned do dvou laboratorních zpráv. I přes to, že jsme na napsání a odevzdání cvičení měli asi dva týdny, nutný výlet do Prahy a brutální celovíkendové zkoušky s orchestrem mi celkem zavařily a úlohy jsem odevzdal doslova na poslední minutu. Mimo tuto událost už více či méně stíhám. Velmi se těším na druhý semestr, kdy se konečně začneme více soustředit na náš vybraný titul.

Přes poslední dva měsíce jsem se opravdu zlepšil ve vaření; bylo to z velké části z nutnosti, protože častější návštěvy restaurací v Glasgow vyjdou opravdu mastně a mám často touhu ochutnat nějakou zahraniční specialitu. Vyzkoušel jsem množství nových receptů, z kterých mezi ty nejlepší patřili asijské. Za můj největší kulinářský úspěch považuji japonský farmářský ramen. Příprava pokrmu sice trvala dobrých několik hodin, ale rozhodně stála za to. Vaření mně přijde jako skvělý odpočinek mezi studiem.