15. 11. 2016
3 minuty čtení
Počítač trochu nestíhá, podobně jako já. Souběžně s tímto článkem mám rozepsanou esej na téma porovnání přestupkového práva v Německu, Francii a Anglii, úkol o základech práva Evropské unie, dostávám upozornění každých deset minut z minimálně dvaceti studentských skupin na Facebooku, jichž jsem členem, a můj prohlížeč padá pod náporem otevřených panelů v rámci vyhledávání na zítřejší školní debatu.
Abych to krátce shrnula, druhý ročník je v plném proudu. Dnes dvě přednášky, zítra debata, pozítří a popozítří samostudium na tutoriály, které mám ve čtvrtek a v pátek. A víkend? Jaký víkend? Takové slovo neznám. Tak bych vám popsala normální týden studenta práv v tomto malebném univerzitním městě. Lhala bych ale, kdybych tvrdila, že mi to nechybělo. Dvouměsíční prázdniny posloužily jako zasloužený oddych a rozhodně se nenesly v duchu nic nedělání. Ta všudypřítomná studentská zaneprázdněnost mi ale scházela. A také vše ostatní, co se ke studiu na univerzitě váže.
Začátek letošního školního roku byl zcela jiný než ten minulý. Už žádná cesta do neznáma, žádný strach z nového ani stýskání po domově. Doma je sice doma, ale musím přiznat, že mezinárodní prostředí univerzity mě pohltilo tak, že slyšet češtinu dva měsíce v kuse a vůbec se pohybovat mezi samými Čechy se pro mě stalo spíše raritou. A tak jsem nemohla dospat, jak jsem se těšila na své mezinárodní kamarády, nové spolubydlící a Maastricht jako takový.
Pracovat na plné obrátky se začalo ještě předtím, než začala samotná škola. To proto, že jsem se rozhodla zapojit opravdu aktivně do života právnické fakulty a stát se Viceprezidentkou pro Semináře & Konference v Else Maastricht (Evropské sdružení studentů práva). Již den po příjezdu jsme měli tzv. board meeting, tedy schůzku výboru, během které jsme probrali vše možné i nemožné, co společně plánujeme na tento rok. Já osobně mám na starost organizování výletů do zajímavých destinací a institucí. Kromě výletu do Prahy, který se již úspěšně uskutečnil na začátku listopadu, mám v plánu i návštěvu okresního soudu provincie Limburg, dvoudenní výlet do Bruselu jako do samotného srdce Evropské Unie, do Haagu či do Lucemburku. To vše abych umožnila místním studentům práv nahlédnout do reálného světa za oponou univerzity a otevřela jim tak dveře do institucí a právnických firem.
Ačkoliv mě práce v Else naplňuje a nesmírně obohacuje, je samozřejmostí, že studium je na prvním místě. Tento rok pro mě představuje ještě větší výzvu než ten předchozí, předměty nabírají na obtížnosti, nároky na nás jako studenty druhého ročníku se zvyšují. V rámci prvního semestru mě čekají předměty Komparativní trestní právo procesní, Evropské majetkové právo, Evropské přestupkové právo, Základy práva Evropské unie a Mezinárodní soukromé právo. Je se tedy na co těšit. Zkoušky z prvních dvou jmenovaných předmětů už mám ale úspěšně za sebou a tak se teď vrhám do tajů přestupků v Německu, Francii a Anglii a do hloubky zkoumám právo Evropské unie.
2024 © THE KELLNER FAMILY FOUNDATION