16. 06. 2014
5 minut čtení
Thajsko, Laos, Kambodža, Vietnam. Tyto země jsem často jmenovány společně jako jeden region. Jsou to ale země velice rozdílné historie, lidí a povahy. Jsou to státy, které se od sebe neliší o nic méně, než státy evropské. Cestujíc po Evropě často narážíme na stále stejné obchody, reklamy a kanceláře stále stejných firem. I Jihovýchodní Asii má konstanty. Mraky motorek na děravých silnicích se valí podél pouličních stánků s jídlem. Na trzích se smlouvá o ryby, nudle, rýži, tropické ovoce a kopie výrobků evropských luxusních značek. Všude zní thajský pop a je plno dětí.
O všech mých dojmech z cestě do Asie bych mohl vyprávět dlouho a proto bych se chtěl tentokrát omezit na nastínění thajské politické krize. O protestech v Bangkoku se v českých mediích psalo především v souvislosti s brutálními střety demonstrantů s policií, při kterých zemřelo již přes deset lidí. Thajská politická krize je však mnohem dalekosáhlejší problém a trvá s přestávkami již několik let. Jedná se o příběh tak napínavý, že vydá na celovečerní Hollywoodský film. Mohl by se jmenovat například „Asijský kmotr Shinawatra“, nebo „Hranice demokracie“. Pojďme si projít scénář:
V hlavních rolích:
• Thaksin Shinawatra, thajský miliardář, thajský premiér v letech 2001-2005, odsouzený za zneužití funkce, žijící v exilu v Dubaji
• Yingluck Shinawatra, mladší Thaksinova sestra, současná premiérka Thajska
• Suthep Thangsuban, bývalý generální tajemník opoziční „Tajské demokratické strany“, vůdce současných protestů
• Aby se film lépe prodával, nesmí chybět mladý zamilovaný pár. Jejich rodiny jsou samozřejmě z opačných politických táborů. Rodina chlapce je na straně „Yellow Shirts“, zastánců opozice a její je jednou z řad „Red Shirts“ podpůrců vlády a zastánců rodiny Shinawatrů.
Based on a true story:
Film by začínal scénou, kdy Suthep listopadu minulého roku svolává demonstraci poté, co vládní koalice ve třetím čtení pozměnila amnestičtí zákon, aby umožnila návrat Thaksina. V dalších dnech se narůstající demonstrace mění v lidový protest proti vládě. Opozice vyčítá vládnoucí straně „Pheu Thai“ zkorumpovanost a považuje jí za loutku v rukou Thaksina. Protesty přiostřují...
Nyní prostřih z minulosti. Thaksin v čele se stranou „Thai Rak Thai“ vládne jako první premiér v thajské historii celé jedno volební období. Vede tvrdou protidrogová válku, zahraniční politiku obrací vstříc USA a státním výkupem rýže výrazně nad tržními cenami podporuje chudé zemědělce. To jsou jen ty nejdůležitější z Thaksinových reforem. Výsledkem je drtivé vítězství Thai Rak Thai v parlamentních volbách 2005. Zdá se, že Thaksina Shinawatru nedokáže zastavit.
O pár měsíců později prodává rodina Shinawatra svůj většinový podíl v thajském telefonním gigantu „Shin Corporation“. Miliardový obchod díky novému zákonu Thaksinovi vlády nemusel být zdaněn. V mediích se objevují zprávy, že Thaksin na sebe strhuje veškerou moc. Mediální magnát Sondhi Limthoughul, společně s odboráři, royalisty a podpůrnými hlasy z armády zakládá PAD (People’s Alliance for Democracy). Podporovatele PAD demonstrují v žluté (v barvě monarchie a krále Pchúmiphona Adunjadena). Tak se zrodilo označení „Yellow Shirts“. Protesty vedou až k vyhlášení předčasných voleb, které ale opoziční stany bojkotují. PAD tvrdí, že jsou zkorumpované a Thaksin populistickou politikou „kupuje“ hlasy chudých. Tuto epizodu nečekaně uzavírá armádní puč, instalace přechodné vlády a sepsání nové ústavy.
Epizoda druhá: Impérium vrací úder. Thaksin, který do New Yorku na zasedání OSN přijel jako premiér, odjíždí zbavený moci. Brzy poté dokonce obžalovaný z korupce a ze zneužití státní moci. Místo do Thajska míří do Evropy. Žijíc v Londýně, Německu, Hongkongu a nakonec v „Dubajském exilu“ se stále aktivně podílí na Thajské politice. Poslanci jeho bývalé stany dokonce pod hlavičkou nové strany „People’s Power Party“ vyhrávají volby v roce 2007. Již 2008 ústavní soud PPP rozpouští pro manipulaci voleb a vláda připadá bez nových voleb opozici. Dochází ke střetům „Red Shirts“, podpůrců Thaksina, a „Yellow Shirts“, podpůrců „Demokratické strany“. Při zásahu armády umírá v květnu 2010 přes 80 lidí.
Střih, jsme v roce 2011. Yingluck Shinawatra, Thaksinova sestra, vyhrává se stranou Pheu Thai volby. Fakticky vzato je „Pheu Thai“ třetí Thaksinouvou stranou. Obě předešlé byli zakázány a jejich vrcholoví představitele vyloučeni na roky z politické činnosti. Tím se vracíme k amnestijnímu zákonu, na začátek filmu - do současnosti.
Poté co opozice v průběhu ledna obsadila několik vládních budov a v rámci „Bangkok Shutdown“ ochromila až milionovými demonstracemi dopravu v celém Bangkoku vyhlašuje Yingluck na únor 2014 předčasné volby (páté během devíti let). Nastává Déja-vu. Opozice volby bojkotuje a ústavní soud je následně prohlašuje neplatnými, protože protesty znemožnili řádný průběh...
Nyní je začátek dubna 2014 a konec filmu je zatím dost nejasný. Když jsem mluvil s demonstranty v centru Bangkoku, zdálo se mi, že jejich odhodlanost není jen tak zlomitelná a jejich rozhořčení nevyřeší jen povrchní reformy. Již jednou zasáhla armáda v prospěch opozice s argumentem, že je nutné uklidnit situaci v zemi. Celkem autonomní armáda má velký vliv a scénář převzetí moci se může opakovat. Myslím ale, že nepovede k neuklidní dokud obyvatelstvo zůstane tak silně polarizované.
Rozdělení Thajského obyvatelstva na Yellow Shirts a Red Shirts má i geografický rozměr. Rodina Shinawatra pochází ze severu země, z provincie Čiang Mai. Některé reformy první Thaksinovi vlády a především potom sporný státní výkup rýže jsou šité na míru hlavně severovýchodním chudým oblastem. Zde také za Thasksinem stojí v naprostá většina obyvatel. Jižní cíp země je naopak baštou opozice. Jak to často tak bývá, je hlavní město rozerváno mezi oběma tábory. Mezi demonstranty jsem mluvil s několika, kteří přijeli z jižního Thajska protestovat proti vládě Shinawatrů. Problém nastane pokud se obě skupiny radikalizují natolik, že raději rozštěpí zemi, než aby ustoupili jedna druhé. Tento scénář také není ve druhém dílu Filmu vyloučen.
Demokracie v Thajsku narazila na své hranice. Vláda většiny nemůže fungovat, pokud jí menšina neakceptuje. Což vrhá stín na opozici, která blokuje volby, pokud s nimi nesouhlasí. Předpokládám, že by král mohl sehrát roli prostředníka a zapojením se do politiky přispět ke zmírnění krize. Až na thajských ulicích a v domácnostech jsem totiž pochopil, jak ho lid uctívá a jaký respekt má napříč celým obyvatelstvem. Bohužel je Ráma IX. velice starý a politiky se již roky aktivně neúčastní. Jsou zajisté ještě desítky jiných možných scénářů.
Tak ale nemůže skončit žádný Hollywoodský film! A proto přidejme ještě posledním záběr.
Zamilovaný pár sedí na břehu Chao Phraya, daleko od všech politických problémů. A za nimi nekonečné zamotané uličky Bangkoku, města, ve kterém se může stát úplně cokoliv.
2024 © THE KELLNER FAMILY FOUNDATION