Web Summit 2014

Měl jsem to neuvěřitelné štěstí, že mě vybrali jako jednoho ze studentských stipendistů na Web Summit. Když jsem se hlásil, vůbec jsem netušil, jak úžasná tahle akce bude.  Když nám řekli, že nás vybrali z 6,600 přihlášek (pro všechna kola prý měli organizátoři na výběr z 15,000 uchazečů), byl jsem k celé této věci celkem skeptický. Ale když jsem poté viděl seznam lidí, kteří toto ocenění dostali se mnou, moje jediná myšlenka byla: „já sem nepatřím.“

Poté jsem ale začal opět školu a tím pádem jsem neměl kapacitu tohle řešit. Ale když se pak datum odjezdu blížilo, nevěděl jsem, co očekávat. Nikoho ze skupiny stipendistů jsem neznal (alespoň ne osobně) a i organizace našeho příjezdu byla dost ve stylu start-up: hektická a vyžadovala dost nezávislosti. (Čímž ovšem nechci nijak hanit organizátory, protože vše co mělo fungovat, fungovalo.)

Na letiště jsem odjížděl ve 2 ráno, abych stihl svůj let v 6, což bylo trošku otravné, ale tak co, pokud je to let na takhle jedinečnou událost, proč ne. Vlastně je to docela nudné cestovat v normální denní dobu. Ale dokonce už i v autobuse do hotelu jsem se potkal se dvěma dalšími stipendisty a okamžitě jsem se cítil jako doma: neuvěřitelně zajímaví lidé – jeden dokončoval MBA a druhý medicínu.

Ti, co dorazili trochu s předstihem, se rozhodli, že půjdou na prohlídku Dublinu, dokud ještě máme čas před první oficiální akcí večer. Někteří lidé hodně chtěli na Hop On, Hop Off prohlídku autobusem, což si sice myslím, že je dost turistické, ale chtěl jsem si to vyzkoušet.

Rozhodně toho nelituji, viděli jsme části Dublinu, které bychom normálně jistě neviděli, protože by nebyl čas. Ale pak už jsme se museli odebrat k registraci a k pub crawlu. Pub crawly byly součástí Summitu a byl tu dokonce i speciální pub crawl pro stipendisty spolu se zakladateli úspěšných start-upů.  

Asi nebude překvapením, že networking byl super. Ale co je mnohem důležitější: bylo to zcela přirozené. Mně se vždycky příčilo networkování jen proto, aby se networkovalo. Já jsem vždycky chtěl poznat nové lidi a udělat si nové přátele. Pokud se z nich stanou užitečné známosti nebo partneři, super. Pokud ne, pořád je to super, protože aspoň máte fajn kamaráda. Proto to bylo tak snadné a příjemné.

Po pub crawlu jsme byli převezeni do továrny na Guiness, kde jsme v nejvyšším poschodí měli večeři i s některými řečníky z konference (Drew Houston!!!). Myslím, že jsem si s Drewem dokonce potřásl rukou, což mě dost potěšilo. Navíc jsem se jen tak náhodou potkal s CEO Idea Paint. Neuvěřitelné!

Po večeři následoval Night Summit, což byla vlastně celá ulice, kterou si Web Summit na noc pronajal, aby si účastnici mohli sednout a v klidu si nad pivem popovídat. Myslím, že jsem se domů vrátil někdy ve dvě nebo ve tři.

Další den bylo oficiální zahájení hlavní části akce, co mi vyrazilo dech. Spousta jedinečných start-upů, spousta zajímavých přednášek - celkem sedm pódií, které byly plné super-hvězd tech komunity: Tim O’Reilly, Peter Thiel, GitHub CTO a spousta dalších.
 
Night Summit mi opět ukázal, že někdy nespat je vlastně docela sranda. Šli jsme k Lord Mayor of Dublin, což bylo super. Ale tou dobou už jsem byl trochu zhýčkaný, protože jsme viděli otevření NASDAQ u z Dublinu premiérem Irska.
 
A dokonce i poslední den měl toho spoustu co nabídnout: Bono, Dana Burnetti a mnoho dalších. Paddy Cosgrave, hlavní organizátor, všechno zvládl s přehledem, byť zmiňoval problém s WiFi a to, že to vlastně není jejich chyba trochu moc často. (Mně osobně to ale vůbec nevadilo.)

Tohle byl taky týden neuvěřitelných událostí. Náhodou jsem se bavil se zakladatelem Twitch, aniž bych o tom v tu chvíli věděl. Jeden ze stipendistů právě dokončoval domácí úkol v lobby našeho hotelu a náhodou se potkal s Dave McClurem – zakladatelem 500 start-ups. Dave jen včera řekl na pódiu, že „pokud se mi budete [bez pozvání] snažit prodat svůj start-up přímo do ksichtu, tak vás nebudu poslouchat.“ (Překlad jsem trochu zjemnil oproti originálu.) Ale v tuhle chvíli se Dave snažil zprovoznit Node.js a můj spolu-stipendista, který náhodou Node znal, dostal nabídku stáže za tuto dobročinnost.

Ještě jeden příběh, kterému stále nemůžu uvěřit, je, že Kooks zrovna hráli na jedné z párty, kterou sponzoroval Pay Pal. Já sám se o tomhle dozvěděl dost náhodou, ale ono se toho dělo tolik!

Slova nepopíšou, jak úžasný tenhle týden byl.  Naučil jsem se toho spoustu od jiných účastníků Summitu, hlavně od jiných stipendistů. Navíc spousta zajímavých, zábavných a inspirujících konverzací. Prostě super.

Pro anglickou verzi s obrázky, můžete navštívit jakublangr.com