Všude dobře…

Forma učení se od předchozího půlroku pro mě příliš nezměnila, ale pro učitele je, myslím, vyučování spojeno s nelehkým hledáním způsobů, jak látku nejlépe předat. Přednášky nejsou velkým problémem. Většinou se vysílají živě nebo jsou předtočené a následované online diskuzí. Větším oříškem jsou laboratorní hodiny, kdy se z praxe stává poloviční teorie. Experimenty např. můžeme sledovat jen ve videu a z fotek sbíráme data pro zpracování. Mírný pocit frustrace nastává, když z fotek nemůžete poznat organismus nebo není vidět to, co na vlastní oči jednoduše vidět jde. I tak si myslím, že v porovnání s jinými předměty z praxe jsou ty naše hodiny dobře vymyšlené.

Pro většinu studentů dnešní výuka asi není ideální, a tak máme i celkem štěstí, že jsou v Edinburghu skvělí učitelé. Vlastně by mě dost zajímalo, jak s nimi vypadá běžná interakce v budovách školy. Na to setkání si musím počkat, ale pravděpodobně to bude něco jako potkávat známé herce z filmů. Alespoň tak si to představuji.

Mám-li porovnat studium z domova se studiem v Edinburghu, pak se rozdíly týkají hlavně psychiky a pohodlnosti. V malé místnosti na studentských kolejích mám jen nejnutnější věci, takže je studium většinou středem pozornosti. Na druhou stranu se doma k učivu vracím s čistou hlavou a paradoxně stíhám věci možná rychleji. Ten, kdo už někdy byl delší dobu v zahraničí, asi ví, kolik nejistoty je na začátku. Ten, kdo někdy mluvil se Skotem, zase poznal, že domluva není tak jednoduchá. Obojí vyžaduje trénink, který se mimo Skotsko získat nedá. Jak ve Skotsku, tak v Česku ale máme pěknou přírodu, a tedy možnost zregenerovat počítačem otupělé buňky. Díky této době si osobně vážím přírody ještě víc, a jak můj obor napovídá, věřím, že se to týká více lidí.

Myslím, že jakmile se svět vrátí do normálu a otevřou se školy, bude to jako začínat na univerzitě podruhé. Velká část věcí bude nová a po více než roce budeme potkávat davy lidí s podobnými ambicemi. Po roce snad také konečně začnu poznávat prostory své školy. Je několik věcí, které jsou přes počítač hůře dostupné, a mezi ně patří i motivace ze spolupráce. Online diskuse mě toho rozhodně mnoho učí, například racionálnějšímu organizování myšlenek a jejich předání, na druhou stranu postrádají větší interakci mezi studenty i učiteli a zároveň i jakousi přirozenou motivační atmosféru. Brzy snad také budeme moci provádět výzkumy v okolí Edinburghu, tak jak bylo původně plánováno. Kdo zná skotskou vysočinu a okolní jezera, ví, jak je tamní krajina kouzelná. Edinburgh je navíc na pobřeží Severního moře, takže i potápění nebo pozorování velryb je tady možné.

Na všechny tyto aktivity se mimořádně těším. Do té doby nám všem přeji zdraví a pevný nervy! Nezapomeňme, že v přírodě najdeme vždycky vše, co potřebujeme.