19. 11. 2012
2 minuty čtení
Měl jsem to štěstí, že jsem se setkal s oběma kandidáty osobně. Obamu jsem poznal ještě jako senátora za stát Illinois, když jsem v rámci školní výuky jel na studijní cestu do Washingtonu poznávat, jak funguje zákonodárný sbor. Už tehdy mi Obama připadal povrchní a dával najevo, že ho zajímá víc jeho vlastní popularita než skutečné zájmy voličů. Romneyho jsem poznal na konferenci republikánů v Sacramentu už tady v Kalifornii. Tady se takovým konferencím říká "kingmakers", kde se vybírají kandidáti podle toho, kolik jsou schopni sehnat peněz. S tím Romney problém nemá, peněz má dost, ale hlavně má vizi, program i charisma. Ale volby bohužel potvrdily, že se bude pokračovat pod slabým prezidentem.
Konečně je máme za sebou, studenti se vrací ze štábů kampaní, kde pracovali jako dobrovolníci a sháněli voliče pro kandidáta své volby, zpátky do školy. V některých státech se konaly referenda k různým problémům - tady v Kalifornii voliči zamítli pokus zrušit trest smrti a v New Hampshire uzákonili strop na daně z příjmů.
Pro mě je teď ze všeho nejdůležitější, že jsem uprostřed zkouškového období a finišuji ve všech předmětech. Jedna z důležitých zkoušek, na kterou teď intenzívně studuji, je International Economics. Velmi zajímavý předmět, který dává možnost poznat, co se dělo v důležitých obdobích v různých zemích. Tento týden jsem se zúčastnil přednášky profesora Harbergera, kolegy Miltona Friedmana, který se osobně podílel na formování hospodářské politiky v Chile při přechodu z komunistického rozvratu k současné ekonomické prosperitě. Jak poučné - je jasné, co se musí udělat, jen chybí odvaha to politicky prosadit.
Na zábavu mi nezbývá moc času ani peněz, a tak si nemůžu moc vyskakovat. Ale aspoň jsem se byl podívat na přesun raketoplánu Endeavor do muzea po jednom z pobřežních bulvárů z mezinárodního letiště v Los Angeles. I když jsou ty stroje skoro půl století staré, člověk je musí pořád obdivovat.
2024 © THE KELLNER FAMILY FOUNDATION