Vítejte v kukuřici

Hned v prvním týdnu jsem se do desetitisícového městečka uprostřed Iowy a jeho univerzity naprosto zamilovala. Moje čtyřleté působení na škole začalo adaptačním kurzem pro mezinárodní studenty, díky kterému jsem si uvědomila, jak neuvěřitelnou skupinu nadaných a přátelských jedinců dvacetičtyř různých národností byla příjímací komise schopna poskládat dohromady. Grinnell se pyšní svou různorodostí a jsem moc šťastná, že jako jediná Češka pomáhám tvořit kolektiv se zastoupením studentů z více než sedmdesáti zemí světa.

Po prvních dnech oťukávání sled událostí začal nabírat otáčky. Dva dny jsme měli na seznámení se se zbývajícími třemi sty americkými studenty v našem ročníku, a poté se k nám přidal i zbytek školy. Semestr začal a první půlka mi utekla neuvěřitelným tempem. Asi je to proto, že se tady člověk opravdu nezastaví. Tento semestr jsem měla šest předmětů: španělštinu, historii, ekonomii, racketball, akademické psaní a "tutorial". Tutorial je jediný předmět, který musí každý prvák absolvovat. Na výběr jsme dostali kolem třiceti témat a potom náhodným rozřazením podle preferencí nám osud určil, které téma bude zastřešovat předmět, který nás naučí vše, co ke studiu na Grinnell College budeme potřebovat.

Mimo školu jsem se zapojila do aktivit asociace mezinárodních studentů, jsem členem klubu milovníků extrémních sportů, pomáhám s kulturními akcemi v domě španělštiny a hraju fusbal. Kromě klubů a aktivit si užívám všech akcí, které škola nabízí, jako třeba improvizace v kavárně, kde může kdokoli vystoupit, kvízy v školním baru, nebo kulturní festivaly.

Na Grinnellu je několik přísloví a každý student během svých čtyř let v určitém okamžiku zjistí, jak pravdivé jsou. Mé první měsíce v této instituci perfektně vystihuje tvrzení, že z možností dostatečného spánku, skvělých přátel a dobrých známek si můžete vybrat jen dvě. Hádejte které.