Úspěšný začátek semestru a nejlepší mikrofon na světě

Před Vánoci, jako každý rok, jsem zde na KMH vystoupil na akordeonovém festivalu, který, k mé radosti, každoročně přitahuje pozornost mnoha lidí. Tento rok byla účast mimořádně vysoká, a závěrečný galakoncert si přišlo poslechnout téměř pět stovek lidí, což je za celou historii konání festivalu nejvíce.

Během Vánoc mě velmi potěšily výsledky konkurzu Královské hudební akademie o národní stipendium, kterého jsem se zúčastnil loni na podzim. Mám velikou radost z toho, že mé hraní přesvědčilo porotu natolik, že jsem získal mimořádně vysoké stipendium na nákup nového nástroje a další vzdělávání. Má radost je o to větší, že tento konkurz probíhal za účasti všech hudebních univerzit ve Švédsku.

Nicméně nejzásadnější momenty pro mě přišly po Vánocích, kdy jsem začal svůj poslední semestr. V lednu jsem dokončil jeden menší projekt, a sice nové EP se španělskou zpěvačkou Paulou Calbet Boldú, s níž jsem začal spolupracovat loni na jaře právě ve Stockholmu. Toto EP vychází oficiálně začátkem března, a já mám radost z dalšího počinu, který jsem mohl produkovat celý sám, a který mě posunul zase dále v oblasti hudební produkce.

Nedávno jsem byl také vybrán, jako jediný zástupce za KMH, k účasti na boot campu organizace ActinArt, z čehož mám taktéž velikou radost. Tento intenzivní kurz se v letošním roce koná ve finském městě Jakobstad začátkem května. Je zaměřen na podnikání v hudebním odvětví a na rozvoj podnikatelského myšlení u hudebníků. Velice se na tuto novou zkušenost těším, zejména proto, že sám v posledních letech jsem v tomto tématu hodně aktivní a snažím se vytvářet a realizovat vlastní autentické a pokud možno inovativní hudební projekty. Takže doufám, že z tohoto výjimečného kurzu budu hojně těžit i v budoucnu. A navíc, do projektu ActinArt jsou zapojeny všechny významné hudební univerzity ze Skandinávie a pobaltských zemí, takže to bude jistě vynikající příležitost poznat další zajímavé lidi.

Dalším mým velkým tématem posledních měsíců a dní byla má magisterská práce. Jak jsem si na začátku tohoto akademického roku předeslal, podařilo se mi práci dokončit začátkem ledna, a tak jsem mohl zažádat o první možný termín obhajoby již v únoru. Svou práci jsem úspěšně obhájil, a mohu tedy zbývající část semestru věnovat na sto procent akordeonu a koncertům. Nicméně má diplomová práce mi dala nesmírně mnoho. Její téma Nahrávání a ozvučení akordeonu je opravdu mou srdeční záležitostí a tématem, se kterým se budu potkávat celý život. V rámci zkoumání této problematiky jsem prošel mnoha věcmi, které bych za normálních okolností pravděpodobně nevykonal. Strávil jsem mnoho času v hudebních studiích, porozuměl akustice, konstrukci a fungování mikrofonů, značně jsem se zdokonalil v hudební postprodukci, měl možnost pracovat s nejrůznější profesionální technikou a potkal jsem spoustu zajímavých lidí v tomto oboru. V zásadě jsem se naučil, jak správně přistupovat k nahrávání a ozvučování akordeonu. Zásadní výsledek mé magisterské práce je, že jsem schopen jasně definovat jaký druh ozvučení potřebuji při svých vystoupeních, mám velmi jasnou představu o tom, jak můj nástroj má a může znít, a jsem schopen bez potíží řídit celý proces nahrávání sám. Nyní jsem schopen nahrávat, mixovat a masterovat akordeonové nahrávky tak, aby dosáhly vysokých zvukových standardů. Těším se, až tyto své nové znalosti a zkušenosti odrazím ve své další tvorbě.

Ovšem diplomová práce nebyla mou jedinou zimní aktivitou. Jen za poslední měsíc jsem odehrál mnoho koncertů, které jsem si náramně užil. A současně s koncerty se připravuji i na svůj magisterský koncert 23. května, který bude završením mého studia na KMH. Z mých koncertů za poslední týdny bych zmínil sólový recitál na ostrově Vaxholm ve Stockholmu či koncert našeho dua Rydén & Řehák v nádherném kostele v Kungsholmen, kam si nás přišlo poslechnout přes dvě stovky lidí. Úžasný zážitek! Já a cellista Johannes Rydén hrajeme v současné době opravdu často, a to jak koncerty, tak pokračujeme v našem projektu pro školy, o kterém jsem mluvil v minulých příspěvcích. A hlavně se momentálně připravujeme na finále soutěže Ung & Lovande 2019, kam jsme postoupili loni na podzim. Takže je stále na čem pracovat, každý den.

Závěrem mého příspěvku bych se rád podělil o jeden velmi silný zážitek z náhodného setkání s jedním mimořádným člověkem. Na jednom z nedávných koncertů našeho dua Rydén & Řehák jsem potkal záhadného nesmělého muže, který se mě před začátkem našeho koncertu zeptal, zdali bych neměl nic proti tomu, aby pro své osobní účely pořídil z našeho koncertu nahrávku. Samozřejmě jsem souhlasil a dál si ho nevšímal. Svou pozornost jsem však k muži zaměřil znovu v momentě, kdy vytáhl z cestovního kufru veliký, nevšedně vyhlížející bronzový retro mikrofon, starý analogový magnetofon a originální magnetické pásky z 50. let. Kvůli své vášni pro nahrávání jsem se s mužem dal do řeči, abych se dozvěděl víc o jeho počínání a o tom nezvyklém mikrofonu. Onen muž se jmenuje Dedrik De Geer, výrobce pravděpodobně nejlepších mikrofonů na světě. Již po minutě hovoru ve mně Dedrik vzbudil obrovskou zvědavost. Když začal mluvit o jeho averzi vůči stereu a digitální reprodukci hudby, podpořenou nebývale silnými a logickými argumenty, a naopak o jeho lásce pro monofonní analogový zvuk, okamžitě jsem vyjádřil zájem, že bych jeho nahrávku našeho koncertu chtěl slyšet. I jeho samotného můj zájem o jeho práci potěšil, a tak mě ihned po koncertu pozval k sobě, kde onen jedinečný mikrofon, zcela sám úplně od začátku ručně vyrábí. Byl jsem naprosto ohromen, jak jeho absolutní vášní pro to, co dělá, tak stroji a přístroji, které ve své dílně měl. Jeho mikrofonů je na světě pouhých 36 kusů, a jsou ve vlastnictví nejlepších světových studií a používali je například Celine Dion, Metalica, či herci ve filmech Star Wars. Není divu, že cena tohoto mikrofonu je naprosto astronomická. Výroba mikrofonů je Dedrikovou jedinou a největší celoživotní vášní. O zvuku by mohl mluvit celé dny, jeho znalosti v téhle oblasti jsou ohromující. Pro dosažení té nejlepší možné reprodukce zvuku jde k naprostým základům fyziky. Když mi poprvé pustil záznam našeho koncertu na jednom, jím speciálně upraveném, reproduktoru, chvíli mi trvalo, než jsem si na zvuk přivykl. Ovšem po několika minutách jsem byl již ohromen zvukem, který ve své nejryzejší podobě a bez jakýchkoliv úprav z reproduktoru vycházel. Nakonec jsem u Dedrika strávil skoro pět hodin, diskutováním a posloucháním jeho jedinečných originálních živých nahrávek. Mohl bych zde mluvit dlouho o svých dojmech a poznatcích z tohoto setkání, ovšem to by bylo na další esej. Co do čisté kvality zvuku, ten den jsem slyšel nejlepší reprodukci hudby v životě, a dost možná už nikdy nic lepšího neuslyším. Jsem rád, že můj nástroj byl zachycen nejlepším mikrofonem na světě, i když vím, že Dedrikovy pásky pravděpodobně nikdy neuvidí světlo světa a zůstanou uloženy v jeho pracovně. Sám Dedrik nevlastní mobilní telefon, počítač, ani cokoliv, co by připomínalo digitální dobu. Pro veřejnost je naprosto neznámým, a tak jsem rád, že mohu o tomto setkání vyprávět alespoň lidem kolem mě. Dedrik je opravdu obdivuhodná osoba a je důkazem toho, že existují lidé, kteří jsou ve svém oboru absolutně nejlepší, přičemž netouží po materiálním bohatství či medializaci. Stačí mu čistá radost z toho, co miluje. A takováto náhodná setkání se zdánlivě obyčejnými, přitom neobyčejně inspirativními, lidmi mohou nastat v každém všedním okamžiku, stačí být na pozoru!