Třetina za mnou, rychleji než jsem čekal

Třetí trimestr v tomto roce byl dost jiný než předešlé dva. Ze dvou důvodů:

1. Byl to nejkrásnější trimestr co se počasí týče. Když jsem dorazil na začátku termu do Cambridge, jaro už bylo v plném proudu a ukazovalo mistrovství zahradníků, kteří sázeli stromy a květiny v college zahradách. Mají to báječně vymyšlené – v průběhu roku neustále něco kvete. Jakmile něco kvést přestane, začne kvést něco dalšího. Začalo to zlatými narcisy v King's, pokračovalo to tulipány v Clare's a v naší college, poté třešně v zahradách v Gonville and Caius a před Selwyn college...

Taky se konečně ukázalo slunce a na přednášky se dalo chodit v méně než čtyřech vrstvách oblečení jak tomu bývalo v předešlých trimestrech. Samozřejmě Britové, kteří asi nevnímají teplotu, nebo ji vnímají jinak než lidi z kontinentální Evropy, chodili v krátkých kalhotách a tričku. Takže bylo asi podle měřítek Angličanů teplo.

2. Tento trimestr byl trimestrem zkouškovým. To znamená, že přednášky běžely jen čtyři týdny a poté byl zhruba týden na revizi a následně začaly zkoušky. Zkoušky v mém oboru (informatice) byly pouze formou písemek, tedy neměl jsem žádné ústní zkoušky. Písemky trvaly vždy tři hodiny čistého času. Psal jsem dvě písemky z informatiky, dvě z matematiky a jednu z fyziky.

Jak už jsem psal dříve, University of Cambridge velice ctí tradici a stejně tak to bylo se zkouškou. Všichni invigilátoři (lidé dohlížející na průběh zkoušky) měli na sobě pláště a jako supi kroužili po obrovském sálu, ve kterém v pravidelných řadách seděli u stolků studenti. Zhruba minutu před začátkem zkoušky přečte hlavní zkoušející instrukce, zeptá se, zda má někdo dotazy, a poté již vysloví ono známé „The examination may now begin“. Ozve se zuřivé šustění papírů a před vámi jsou tři hodiny, které uběhnou jako nic a jediné co vám po nich zůstane je mírná ospalost a neschopnost už ten den pro bolest ruky napsat ani řádku.

U zkoušek v Cambridge je zvláštní to, že se jen velice těžko dají napsat na 100 %. Průměr u zkoušek v Cambridge je většinou kolem 55 %. Tíží vás jednak čas, jednak náročnost příkladů samotných. Naštěstí nás na tohle připravovovali naši cvičící, takže jsem od zkoušek neodcházel zdrcený, že jsem nestihl vyřešit úplně vše, jak bývá člověk zvyklý ze střední školy.

Na písemkách je skvělé to, že si člověk do velké míry vybírá příklady, které chce dělat. V informatice jsme měli čtyři sekce po dvou příkladech, ze kterých jsme si vybírali po jednom příkladu z každé sekce a ještě jeden navíc z libovolné sekce. V druhé informatické písemce jsme měli čtyři sekce po dvou příkladech a jednu sekci se třemi příklady a vybírali jsme si po jednom příkladu z prvních čtyřech sekcí a dva příklady ze sekce poslední. V matematice a fyzice byla část A, ze kterém jsme měli spočítat všechny příklady a další části, ze kterých jsme si opět vybírali po jednom příkladu.

Zkoušky se mi v zásadě líbily – na písemkách byly některé hodně hezké příklady, které bylo zábavné si vyřešit. Ale jsem rád, že už jsou za mnou a že si můžu si užívat prázdniny. Snad si je budu užívat stejně i poté, co 1. července dostaneme výsledky.