Třetina MUDr. je doma

Za oba semestry jsme psali celkem 31 testů z chemie a 28 testů z fyziologie. Pokud počítáme pouze tyto předměty, psali jsme průměrně 2,18 testů týdně. Rozhodně byly naše znalosti více než důkladně prověřovány, avšak následovaly zkoušky samotné, tudíž do třeťáku cesta daleká. Kromě znalostí znovu testoval systém i naši trpělivost a chuť medicínu opravdu dělat.

První zkouškou byla chemie, která měla celkem 152 otázek. Tato zkouška byla náročnější, protože se člověk musel učit vše nazpaměť, a nebylo tam moc logiky. Řekl jsem si, že půjdu na předtermín, abych měl druhák co nejrychleji z krku, a tak jsem 27. kráčel směrem k Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky. Zkouška to nebyla jednoduchá. Nejen že jsem si vytáhl otázky nelehké, ale zpětně jsem se dozvěděl, že jedna z otázek, ze kterých mě profesor zkoušel, kyslíkové radikály, byla jeho oblíbenou, a že se tomuto tématu věnuje ve výzkumu již delší dobu. Domů jsem odcházel s chutí oslavovat a odpočinout si od prvního strašáka, avšak fyziologie byla za rohem a já si tudíž nemohl moc vyskakovat.

Druhou zkouškou byla fyziologie, která se skládala z 228 otázek. Třetina zkoušky byla zaměřena na centrální nervovou soustavu, což pro drtivou většinu nebylo příznivou okolností. Myslím si, že hlavním bolestivým poznatkem druhého ročníku bylo: „Co se člověk naučil v prváku, jako by ve druháku našel“. Při učení však nelze být stoprocentní, a proto jsou témata co máme radši, a témata, která si pouze v rychlosti přečtete. Pravdou však je, že co se v prváku člověk nenaučil, musel ve druháku o to déle opakovat, protože neznalost opět neomlouvala. Zkouška obsahovala test z EKG, poté praktický test a následně zkoušku samotnou. Vytáhl jsem si mimo jiné otázku bdění a spánek, což bylo dosti ironické, protože jsem toho před zkouškou mnoho nenaspal. Druhá úspěšná zkouška, druhák za mnou.

Jedna z věcí, která mi následující měsíce opravdu chybět nebude, je četba. Na chemii jsem se učil ze dvou verzí vypracovaných otázek. První měly 800 stran a druhé, které jsem četl dvakrát, měly 250 stran. Celkem jsem na chemii tedy přečetl 1300 stran během 10 dnů. Co se týče fyziologie, první povinná učebnice měla 700 stran, druhá 200, a k tomu vypracované otázky, které měly 250 stran, které jsem četl dvakrát. Celkem jsem na fyziologii tedy přečetl 1400 stran, znovu za 10 dnů.

Během roku jsem měl možnost doučovat 4 děti angličtinu, čímž jsem nejen udržoval svou úroveň angličtiny, ale zároveň také zlepšoval své komunikační schopnosti. Kromě toho jsem během léta znovu doučoval mladší studenty anatomii při pitvách jako demonstrátor. Mezi další činnosti stojí za zmínku také trénování spolužáků v posilovně.

Studium medicíny je závislost. Pot, krev a slzy při učení jsou směněny za úspěšně složenou zkoušku. Před zkouškou má člověk špatnou náladu, moc nespí a nemyslí na nic jiného než na den D a případný úspěch. Pokud student uspěje, následuje radost a prožitek jako žádný jiný. Octne se ve stavu euforie, který je nepopsatelný. Kromě prvotní radosti si také člověk opravdu začne vážit volného času, protože ho na medicíně opravdu není na rozdávání oproti jiným vysokým školám. Teď mě čekají více než 3 měsíce prázdnin, a budu se snažit si volný čas užít co nejvíce, protože vím, že příští rok ho mnoho nebude.