Sotva zamávám zimním prázdninám, druhý semestr už skoro končí: aneb nějak se nám to krátí

Uvědomila jsem si, že čas plyne jako voda a mě čekají už jen dva semestry (když nepočítám ten započatý). A tak jsem se rozhodla uchopit poslední možnost zúčastnit se výměnného programu Erasmus v příštím semestru. Na první pohled se jedná o jednoduché rozhodnutí, avšak v momentě, kdy jsem začala zjišťovat ceny ubytování a životních nákladů, vše se hned zkomplikovalo.

Výběr universit vypadá jednoduše. Je ale zapotřebí zvážit nejen universitu a atraktivitu dané destinace, ale také na kolik přijdou životní náklady. Domnívala jsem se, že výběr university pro výměnný pobyt bude jasný – SciencePo Rennes, a to z důvodu vzkříšení mých znalostí francouzského jazyka. Nicméně jsem zjistila, že anglický program má své mouchy a na francouzský program bych si netroufla, protože předměty nepotřebuji jen „splnit“, ale z celého kurzu si taktéž něco odnést. Další možností bylo Holandsko. Zde se však životní náklady zdvojnásobují v porovnání s naší republikou. A tak jsme se s přítelem rozhodli pro kompromis přátelských cen a oprášení našich znalostí třetích jazyků, pro mě francouzština pro něj němčina. Vybrali jsme nakonec jako první možnost University of Konstanz. Teď už jen počkat, kam nás naše GPA a motivační dopisy dostanou. Avšak spolu s rozhodnutím, že na svůj první semestr ve 3. ročníku pojedu na Erasmus, se už teď potýkám s problémy týkající se posledního roku mého bakalářského studia.

I přes to, že se v myšlenkách snažím chlácholit faktem, že mám ještě rok před sebou, není již možné odepřít si skutečnost, že důležitá rozhodnutí ohledně mé budoucnosti budu muset udělat v nejbližší době. Tématem bakalářské práce a hledání si adekvátní stáže to vše jen začíná.  Na konci minulého semestru jsem se zděšením přišla na to, že výběr předmětů se velmi zužuje a začíná přituhovat. Na prvních hodinách předmětu Social Science Reseach Methods (Metody výzkumu pro Humanitární vědy) se mi začalo přitěžovat. Tento předmět nás má připravit na Thesis Seminar (Seminář na bakalářskou práci) a tudíž se začínáme učit, jak správně formulovat otázku, jak vytvořit hypotézu, jak vypadá struktura bakalářské práce a tak podobně.  Panikařím pokaždé, když jen pomyslím na to, jak důležité bude vybrat si téma a zformulovat mou otázku na tuto čtyřiceti stránkovou práci. Což je o to víc stresující když vím, že příští semestr budu na výměnném pobytu, takže téma bakalářské práce budu muset mít vymyšlené do začátku prázdnin. Dále to znamená, že předmět Thesis Seminar si budu muset s přítelem vzít přes letní semestr jako intenzivní individuální kurz. Vše, co se týká bakalářské práce, se tedy posouvá o 3 měsíce dopředu. Tak to ale je a bez práce nejsou koláče, takže naříkat nemá smysl…

Příkladem toho může být Norské Království, které jsem navštívila v lednu. Když někde zmíním, že můj přítel je z Norska, všichni se hned rozplývají nad myšlenkami sociálního zabezpečení, neplaceného zdravotnictví a pohodlným životem. Už se ale nikdo nezamýšlí nad tím, jak se k takovému životu dopracovali. Za státní podporou stojí rovněž spolupráce občanů – což jinými slovy znamená vyšší odvod daní. Podle příjmu jsou rozdělené procentuální výběry daní, nejvyšší pak dosahují až 50% z příjmu. Nicméně to pro všechny občany znamená, že se mohou na stát spolehnout – pokud přijdou o zaměstnání nebo například onemocní. Důvod, proč mají Norové vysoké příjmy (v průměru 150 000 Kč měsíčně) je také proto, že životní náklady jsou cca třikrát až čtyřikrát vyšší než v České republice. Například za chléb zaplatíte 35 norských korun, což je skoro 105 korun českých. Nicméně, co ale Norům můžeme závidět, je krásná příroda. Fjordy jsou opravdu úchvatné. Takový malý ráj.

Bohužel nic není zadarmo, i ráj něco stojí. K povinnostem je zkrátka potřeba postavit se čelem. Já si v nejbližší době budu muset sednout a vymyslet téma své bakalářské práce. Nemá smysl práci a povinnosti nijak odkládat, stejně nás doženou dříve či později. Takže hlavu vzhůru! Na odpočinek budeme mít důchod, doufejme…