Slunečná Atlanta!

Bydlím stranou hlavního kampusu, v sedmém patře vysoké budovy přezdívané Věž Clairmont, odkud mám výhled na stromy, které se nacházejí na okraji úžasné přírodní rezervace Lullwater Park. Lullwater připomíná tropický prales s krásným jezerem uprostřed a nachází se ani ne pět minut pěšky od Věže. Běháme tam pravidelně s Emory Obstacle Runners při trénincích. Občas, když se začne stmívat, objevují se tu světlušky, a dokonce se setkávám s krotkými srnkami, které se nerušeně pasou třeba jen čtyři metry od hlavní stezky.

V Atlantě panuje téměř neustále nádherné počasí. První týden pobytu po mém příjezdu bylo teplo přes 30 stupňů Celsia a dokonale modré nebe každý den! Atlanta je také známá pro svůj velmi vlhký vzduch – až 80 %, takže necítím takový rozdíl mezi pobytem venku, nebo když plavu ve venkovním bazénu, který mají studenti k dispozici přímo u Věže. Zdejší lidé jsou velice milí, mnohem otevřenější než Britové a velice rádi s čímkoliv pomohou. Když by typický Brit viděl, že potřebujete pomoc, čekal by, až za ním přijdete a požádáte. Oproti tomu Američané se nabízejí sami, když vás uvidí jen zmateně se tvářit ;)

Prozatím už bylo dost popisu přírodních krás a lidí v Atlantě, nyní obrátím svou pozornost na své akademické poslání zde. Zabývám se výzkumem přenosu energie z kvantových teček do akceptorových molekul. Snažím se zachytit fotony z viditelné části elektromagnetického spektra (sluneční světlo) pomocí nanometrových částic selenidu kademnatého. Tento proces je následován anihilací dvou fotonů nižší energie a vytvořením jednoho fotonu o energii vyšší. Pokud se tato kombinace donoru-akceptoru ukáže funkční, pokusím se ho modifikovat, aby byl schopen zachytit infračervené světlo, a zmíněným způsobem ho konvertovat do viditelné části spektra. Tento systém má potenciální aplikaci v solárních panelech nebo při výrobě alternativních brýlí pro noční vidění. Můj výzkumný tým čítající 17 osob je až na mě a na post doktorandku Lauru složený čistě z Číňanů. Naprostou většinu času se mezi sebou baví čínsky, přestože jejich angličtina je na dobré komunikativní úrovni, což mě a Lauře znemožňuje se efektivně zapojit do konverzace.

Kurikulum univerzity je tak rozmanité a nabízí tolik zajímavých předmětů a aktivit, že skoro lituji, že mohu oficiálně chodit jen na vědecké předměty. Nezbývá mi mnoho volného času, ale snažím se maximálně využít každé volné chvíle. Kromě hodin operního zpěvu jsem se rozhodla vyzkoušet i něco nového a zapojila jsem se do Emory Obstacle Runners klubu, což je něco jako parkour zkřížený s vojenským výcvikem, kdy se běží třeba desetikilometrová trasa, při které je nutné překonat například bahenní jámy, podplazit se pod ostnatým drátem, přelézt vysoké zdi, šplhat po sítích, zdolat opičí dráhu… Člověk doběhne do cíle totálně vyčerpaný a zablácený, ale je to úžasný pocit a skvělý způsob, jak se odreagovat od každodenního stresu!