Škola a zkoušky

Naprosto mi vyhovuje, že je celý obor z velké části zaměřený na praktické využití a teorii se z velké části učíme pro to, abychom ji byli schopni aplikovat co nejdříve v praxi. Velký důraz je kladen na skupinové práce, projekty a prezentace, což s sebou samozřejmě přináší různé problémy typické pro spolupráci v týmu. Zde uvádím pár postřehů a zážitků z prvního roku studia na UCL:

1) Skupinové meetingy a jejich koordinace – Může se stát, že je potřeba pracovat až na 8 různých skupinových pracech najednou, na každé s jinou skupinkou lidí. Díky skupinovým projektům jsem se občas cítila trochu jako učitelka na základní škole přijímající omluvy a výmluvy – zde uvádím výběr těch nejlepších: oběd u matčiny kamarádky, horečka a bolest hlavy (přešla po návrhu provést meeting přes Skype, dotyčný do půl hodiny dorazil do knihovny), nemocná přítelkyně, nemocný pes, zapsání špatného času do kalendáře, zapomněl, zpoždění vlaku a následné usouzení, že to nemá cenu. 

2) Role v týmu – Je relativně dost důležité ujistit se, jak bude celá práce v týmu rozdělena a co se od koho očekává. Ne všichni mají stejné ambice a představy o kvalitě výsledného produktu, takže se musí brát v potaz způsob hodnocení i časové rozložení. Zvlášť ve skupinkách, které si nemůžeme vybírat, je tohle docela velký problém. Občas se stane, že nějakého člena týmu vidíte poprvé na poslední schůzce před odevzdáním a divíte se, že daná osoba vůbec chodí na stejný obor, natož že byla oficiálně celý semestr ve vaší skupině. 

3) Komunikace – Když se diskutuje o problému, je většinou dobré, aby byl celý tým zapojen do diskuze a všichni jeho členové tak mohli čerpat ze znalostí a názorů ostatních. Je důležité být otevřen zpětné vazbě ostatních a nevzdat práci ani ve chvíli, kdy se všichni členové týmu shodnou na tom, že vlastně vůbec neví, co se má dělat, a momentálně by nejradši šli na kafe. 

I přes různé skupinové práce – a možná i právě díky nim – máme ve třídě úžasný kolektiv a troufám si říct, že jsem se minimálně jednou bavila téměř s každým ze 125 spolužáků a když přišlo zkouškové období, tak jsme se navzájem podporovali, pomáhali či si sdíleli studijní materiály. Kvůli problémům s prostory si UCL už druhým rokem pronajala na celé zkouškové období veletržní palác na kraji Londýna, kde se do jedné haly vešlo až 3500 studentů z různých oborů. Takže i každá dvouhodinová cesta hromadnou dopravou do tzv. ExCelu sloužila jako stmelovací školní výlet.