Šíře studia

Chtěl jsem toho využít. Táhne mě to k čisté matematice, ale neodolal jsem možnosti nahlédnout do úplně jiných odvětví.

A nelituju toho. Semestr to byl náročnější, ale úsilí přineslo své plody. Studoval jsem věty o úplnosti a neúplnosti. Odvodil jsem si, co způsobilo povodně ve Velké Británii a Nizozemí v roce 1953. A naučil jsem se, jak lze modelovat a předvídat výsledky fotbalových utkání. Teď mě čeká programátorský projekt. Budu simulovat náhodné veličiny, řešit Schrödingerovu rovnici nebo modelovat abstraktní geometrie.

Uspořádával jsem si včera zápisky a řešení problémů za posledních osm týdnů, je toho asi 500 až 700 stran. To jsou jen věci, které chci uchovat, většinu řešení jsem vyhodil.

Měl jsem taky tento semestr velké štěstí na “supervisory”, což jsou akademici nebo doktorandi, kteří vedou konzultace pro dva studenty. Na každý předmět dostane student přiděleného jiného. A je to po přednášejícím druhý nejužitečnější člověk v učení. Často, když je přednášející slabší, dokáže to dobrý supervisor nahradit.

Například můj supervisor na dynamiku kapalin prokládal řešení rovnic ukázkami s medem, vodou a želé. Bylo užitečné dozvědět se, kdy a proč rovnice intuice a experiment poskytnou tři různé výsledky.

Některé druhácké přednášky jsem si odchodil loni, tak jsem z nich letos jen řešil problémy. Ukázalo se to být výhodou, protože přednášející těchto předmětů nestíhali pokrýt učivo včas. A tak lidi, co tam chodili letos, se museli učit napřed.

Ještě stručně, co mě táhne k matematice. Obecný názor je, že matematici chtějí skončit ve finanční sféře a vydělávat velké peníze. Takoví jsou spíš výjimeční. Nejkrásnější na tom oboru je jeho intelektuální náročnost. V matematice je mnoho “okamžiků prozření”. Je to hra a hlavolam.