11. 12. 2017
2 minuty čtení
Naprosto nejzajímavější zážitek za posledních několik měsíců bylo setkání generací na českém velvyslanectví v Londýně. Akci s názvem Překlenutí generací pořádala British Czech & Slovak Association. Cílem této akce byla výměna zkušeností mezi Čechy a Slováky, kteří přišli do Velké Británie ve 20. století, a dnešními studenty na londýnských univerzitách.
Setkání jsem se zúčastnil a mohl poslouchat příběhy Čechů a Slováků, kteří emigrovali do Velké Británie v 50. až 70. letech. Slyšel jsem jejich příběhy a poté s nimi diskutoval. Byl to naprosto jedinečný zážitek.
Ač dnešní situace je úplně jiná, než byla ta jejich, myslím si, že v principu mnoho věcí zůstává stejných.
Dojmy ze setkání jsem shrnul do tří bodů:
1. Odstěhováním/emigrací do cizí země člověk toho mnoho pozná o vlastní zemi a pozná, co opravdu má na domově rád a co mu chybí.
2. Žádné místo není ideální a každá výhoda je kompenzována jinými nevýhodami. Realita se vždy od očekávání liší.
3. Odpoutání vlastní kultury a problém neúplné integrace v nové kultuře.
Zvlášť bod tři je velice zajímavý a v podstatě se s ním setkávají všechny generace, které jsem na setkání potkal, kromě té nejmladší.
Vždy jsem si myslel, že tyto zkušenosti nejsou aplikovatelné na mladé lidi v současném světě s moderními technologiemi a minimálními bariérami v cestování. Situace taková ale není. Zažívám úplně stejné procesy jako tito Češi a Slováci tenkrát, jen v jiném prostředí. Došel jsem tedy po setkání k závěru, že fyzické bariéry v cestování jsou pouze jedna z příčin, ale že značnou váhu mají také kulturní aspekty, které se během posledních desetiletí téměř nezměnily.
Z mého pohledu lze očekávat, že podobný vývoj čeká i nové generace, které žijí nebo studují v zahraničí bez ohledu na otevřenost světa.
Tato zkušenost je naprosto unikátní a nikdy bych o těchto tématech nemohl přemýšlet, kdybych nepotkal tyto velice zajímavé Čechy a Slováky, kteří sdíleli a diskutovali jejich životní příběhy s námi.
2024 © THE KELLNER FAMILY FOUNDATION