ROZDÍL, ZMĚNA, NOVÝ ŽIVOT: PĚT MĚSÍCŮ MIMO OPEN GATE

Bydlet odděleně od rodičů může znít jako sen, ale přináší to s sebou i mnohá negativa. Dramaticky se to liší od bydlení na kolejích, kde platíte fixní sazbu a o zbytek financí, týkajících se ubytování, se již nestaráte. Bydlet v bytě, kde musíte zvažovat spotřebu elektřiny, vody, tepla a do toho brát v potaz i ostatní útraty za jídlo, služby, školní pomůcky, volný čas … je poněkud jiná situace. Práce se jeví jako snadné řešení, avšak s tou to také není jednoduché. Skloubit práci se školou, koníčky, povinnostmi a ještě si najít nějaký volný čas na odpočinek, vyžaduje ovládat záhady time managementu. Žít sama je velká změna, nicméně si myslím, že je užitečná do života a hlavně nevyhnutelná. Takže jsem ráda, že se seznamuji s pro mě novým životem, který od teď bude takto fungovat plus mínus napořád. Samozřejmě určité aspekty se změní, ale počet povinností a úloh už menší určitě nebude, na to si budu muset počkat do důchodu.

Strach z neznámého prostředí po několikaleté „izolaci“ mezi báječnými spolužáky, učiteli a všemi osobami pracujícími na Open Gate, není asi tolik překvapující. Nicméně nové prostředí Anglo-American University mě nezklamalo. Možná jsem měla jen štěstí, ale přijde mi, že báječní lidé napříč světem se sešli do stejného ročníku. Vzdálenost, která je dělí od domova, se liší. Začínáme na Slovensku, dále pak přes Španělsko, Holandsko, Norsko, mimo Evropu pak do Gruzie, Ruska, až do vzdálené Indonésie na Fidži a přes Atlantik do Ameriky. Co asi každého následně napadne, když vidí tuto škálu zemí - Proč zrovna studium v ČR? Abych odpověděla na tuto otázku, zeptala jsem se některých svých spolužáků.

Nodar (Gruzie): „Za prvé, díky své poloze (dalo by se říct, že je to centrální rozcestník v Evropě). Za druhé cizí jazyky, které znám, jsou používané v České republice (angličtina, němčina, ruština) a za třetí je to tu levnější než na jiných evropských univerzitách a i přes to je tu dostupná dobrá kvalita vzdělání."

Torika (Fidži): „Co se týká vzdělání, kvalita je zde lepší než u nás na Fidži, což bylo pro mě důležitým faktorem. Prostředí, které Praha poskytuje je to, co mě přesvědčilo zde studovat. Potřebovala jsem město, na které bych byla schopná si zvyknout a poznat ho v krátké době.“

Colette (Amerika): „Původně jsem chtěla zůstat v Košicích nebo obecně na Slovensku, ale nemohla jsem tam najít žádnou Americkou školu. A tak, když jsem našla AAU, jevilo se to jako perfektní volba.“

Mám za sebou první polovinu semestru a studium Mezinárodních vztahů mi začalo ještě více otevírat oči. Zúčastnila jsem se humanitárního kongresu, který mě přiměl uvažovat o možné změně své budoucí kariéry. Dříve jsem se viděla někde v pohodlné kanceláři na ambasádě, ale nyní uvažuji nad tím, že bych se raději zaměřila na práci v nějaké humanitární organizaci. Nevím, kam mě budoucnost povede, ale vím, že se chci angažovat v tomto oboru i kdyby to neměla být profese na celý život. Zrovna nyní se připravuji na humanitární misi na Bali – úspěšně jsem odevzdala motivační esej a prošla pohovorem. Pokud se mi to finančně podaří pokrýt, můžete se v dalším článku v únoru těšit na detaily z měsíce plných zážitků v Indonésii.

Zvládání změn v mém životě a zvykání si na rozdílné podmínky byly a stále jsou pro mě velká témata. Myslím si, že s touto tezí nemluvím jen za sebe… avšak je důležité, abychom to nevzdávali a snažili se tyto novoty překonat a zvyknout si na ně, přizpůsobit se jim a najít mezi těmi všemi povinnostmi řád.