První semestr jako symfonie

Nejsem ani znalcem hudby, natož skladatelem, ale kdyby se mě někdo zeptal, jaký byl první semestr, pustil bych mu Dvořákovu devátou. Nejde o název. Bylo by přehnané tvrdit, že jsou pro mě Drážďany „novým světem“. Tóny, melodie, celková konstrukce Dvořákovy deváté mi připomínají poslední měsíce.

Stoupající a klesající linie smyčců. Střídaní klidné a dynamické melodie, bouřlivé vstupy celého orchestru. Gradující konečná část. Podobně probíhaly i mé první týdny na univerzitě. První věta symfonie vyjadřuje náladu a pocit nových začátků. Seznamování s novými lidmi, prozkoumávání a objevování města a poznávání university. Vše bylo nové. Čekalo jen na odhalení.  

V druhé polovině listopadu se můj pocit změnil. Romantické prosincové procházky po vyzdobeném městě dýchajícím předvánoční atmosférou. Již zaběhnuté chození na přednášky a semináře. Žádné bloudění a hledání místností. Vše se stalo tak přirozeným, jako bych byl v tomto městě již od jakživa. Nic nevystihne můj pocit v této době tak trefně, jako krásná a poklidná melodie věty druhé. Tato fáze se uzavírá Vánocemi strávenými s rodinou na venkově. Sezení na peci s knihou nebo učení se ruských slovíček.

Zato již začátek třetí věty odráží náhlé vzpamatování z vánoční pohody a mobilizaci všech sil k většímu výkonu a přípravě na zkoušky. Z počátku systematická příprava se v průběhu ledna mění v překotné opakovaní všech předmětů. Třetí věta „semestrové symfonie“ vrcholí přípravou skupinového referátu na téma „International financial institutions – World Bank“ při které jsme se dlouho do noci diskutovali o rozvojové politice Světové banky.

Strhující dynamika a ohromující intenzita čtvrté a poslední věty jen slabým odrazem mých pocitů ve zkouškovém období. Úlevné vydechnutí pokaždé, když byla jedna ze tzv. Klausur napsaná. Ta chvíle po zkoušce kdy napětí opadne, aby se za několik dní při absolvování další vyšplhalo zase o stupeň výše. Bubny ještě duní, trubky ještě nedozněly a já několik hodin po dopsání poslední zkoušky sedím v letadle na cestě vstříc opravdu novému světu. Do jihovýchodní Asie.

O cestě do Asie a Thajské politické krizi čtěte v příštím příspěvku.