První dva měsíce na MIT

Mým úkolem je naměřit zajímavé výsledky, které mi dovolí sepsat kvalitní Master’s práci a získat v červenci titul. MIT jsem si vybral z několika důvodů: zaprvé, protože se mi taková výjimečná příležitost vůbec naskytla, zadruhé, protože je to vynikající univerzita (v mém oboru každoročně hodnocena jako nejlepší na světě) plná nadaných, nadšených a proaktivních studentů, a zatřetí, protože výzkum je tady mnohem více spjat s podnikáním a průmyslem než na Oxfordu.

Tento rok je pro mě neskutečnou zkušeností, protože naprosto vše záleží jenom na mně. Nikdo mi neříká, jaký výzkum bych měl dělat, jaké experimenty provádět, ani kdy musím být v laboratoři. Sám jsem si musel vybrat, jaký efekt a jaký materiál budu zkoumat. Mám absolutní volnost ve výběru experimentů a rozvrhu práce, ale zároveň absolutní zodpovědnost odvedení dobré práce.

Musím uznat, že mi nějaký čas trvalo zvyknout si na změnu místa, univerzity, stylu studia a výzkumu. Během prvního měsíce a půl jsem pročítal vědecké články a rozhodoval se o tématu mé práce a managementu experimentů. Rozhodl jsem se věnovat novému způsobu spékání nanofázově se oddělujících slitin, evoluce jejich mikrostruktury a zkoumání jejich mechanických vlastností. K tomu jsem musel podstoupit a stále ještě podstupuju mnoho školení na zacházení s různými vědeckými přístroji včetně skenovacího elektronového mikroskopu a transmisního elektronového mikroskopu, jehož rozlišení dosahuje až jednoho nanometru (0.000000001 metru)! Momentálně připravuji vzorky a brzo se začnu věnovat jejich vlastnostem. Slitiny připravené zmíněnou novou metodou by mohli najít využití v osobní zbroji, protibetonových projektilů, čepelí turbín, ale i supersilných magnetů a elektronických mikroobvodů.

Krom výzkumu jsem se také snažil prozkoumávat, jaké příležitosti MIT a studentské kluby nabízí. Jak už jsem zmínil, začal jsem poprvé v životě trénovat gymnastiku. Máme možnost trénovat sedm dní v týdnu v tělocvičně, která svým vybavením tělocvičnu v Oxfordu skoro zesměšňuje. Udělal jsem si také kurz v plachtění, díky kterému si můžu kdykoliv půjčit dvoučlennou plachetnici. S kamarády jsme se také připojili k půlnočnímu plachtění, které se koná za každého úplňku na řece Charles. Zároveň musím uznat, že sociální život je na MIT mnohem čilejší než na Oxfordu, protože studenti zde nejsou stresování extrémně krátkými trimestry. Mají proto mnohem více času užívat si, nebo se věnovat kariéře ve formě stáží a výzkumů. Studenti s dobrým time-managementem zvládají obojí a MIT je proto často hodnocena mezi nejlepšími univerzitami, co se týká nočního života. Studenti zde rádi používají ohranou frázi “work hard, play harder“. Osobně hodnotím zdejší studenty jako výjimečně všestranné – často vynikají v mnoha odborných oborech, ale zároveň jsou skvělí ve sportu a přitom se umí dobře socializovat. Představují tudíž vynikající kandidáty na CEO pozice.

Protože je tohle můj poslední rok mého undergraduálního studia, poohlížím se po pracovních příležitostech na příští rok. Vážně zvažuji PhD studium na některé z univerzit se špičkovou materiálovou vědou – uvažuji o MIT, UCSB, Oxfordu, Cambridge a Imperialu. Koukám se proto na výzkumné skupiny, které na těchto institutech působí, jejich zaměření a dopad, jaký jejich publikace mají. Přihlášky musím rozeslat v prosinci. Zároveň se ale snažím mít oči otevřené k novým nápadům a technologiím, které by mě zaujaly natolik, že bych se rozhodl založit vlastní společnost. Je vidět, že takový přístup je na MIT opravdu podporován, protože všichni profesoři zde mají alespoň jednu vlastní společnost a minimálně 10 patentů.

V mém příštím příspěvku se budu snažit porovnat Oxford a MIT více systematicky a pokusím se nabídnout informace a rady pro případné zájemce, kteří se rozhodují mezi špičkovou univerzitou v UK a v US, ať už na undergraduální nebo na postgraduální studium. 

TEM, transmisní elektronový mikroskop