Příště již z Remeše ...

Jak tedy své poslední dny v Anglii co nejefektivněji využívám? Většinu mého času samozřejmě zabírá studium – skupinové práce, testy, příprava na zkoušky. Ovšem jak už jsem se dříve zmínil, v britském systému univerzitního života platí, že pokud je titul to jediné, co jsme si z univerzity odnesli, univerzita selhala. A tak kromě brigády v průzkumu veřejného mínění jsem se plně začal věnovat dobrovolnictví. Pravidelně pomáhám s vyučováním na nedaleké základní škole v první třídě. Pod ochrannými křídly univerzity, která mne poskytuje praktické rady a podporuje v případě potíží, mám tak šanci poznat jaké je to ve skutečnosti stát na té druhé straně. Vyučováním mám šanci zapomenout na své studijní povinnosti a můžu se plně soustředit na mnohem závažnější problémy, jako je například nepodělení se o pastelky či krádež nůžek. Pravda, není to vždy jen zábava – vysvětlovat malým dětem spisovnou angličtinou co a jak udělat, není zrovna jednoduché, zvláště když nerozumíte tomu, co zrovna odpovídají, jelikož někteří z nich ještě šišlají a polykají většinu slov. Nicméně zkušenost do života je to jedinečná. Momentálně též supluji hodiny českého jazyka zde na univerzitě, což už je o trošku náročnější, ovšem více zábavné. Někdy mám však pocit, že místo manažerského oboru jsem zde vlastně na pedagogickém.

Letošní rok máme povinnou praxi v poradenství. Byl nám přidělen klient, se kterým musíme řešit momentální problémy, navrhovat sofistikovaná řešení a nacházet společnou cestu skrz nemalý počet kompromisů. Nejen, že mne tato práce doopravdy baví, ale navíc mi to poskytuje částečný náhled do světa opravdového businessu. To co platilo včera, dnes již neplatí - tři partneři odstoupili od úmluvy, další dva kývli na nové podmínky. Vláda projekt finančně nepodpoří, pokud nesplníme 100 % podmínek, ale bez financí od vlády bychom měli volnější pravidla. Musím přiznat, že jsem neměl představu o rychlosti změn v businessu, ale od toho je zde praxe. Abychom měli alespoň ponětí, do čeho ve skutečnosti vpadneme  až dokončíme studia.

A abych do svých volnočasových aktivit vložil též kousek businessu, přihlásil jsem se na prestižní soutěž „Red Rose Business Weekend“, pořádanou naší univerzitu, kdy proti sobě začátkem března soutěží univerzity z celého Spojeného Království. Během několika hodin musíme vyřešit problém, který nám bude zadán firmami IBM a Saatchi & Saatchi. Řešení spolu s pádnými argumenty musíme prezentovat před porotou, která vybere vítězný tým a odmění ho jedním tisícem liber.

Nenudím se. Nemám čas na všechny volnočasové aktivity, které jsem mohl dělat minulý rok. Ovšem nelituji jediné chvíle, kdy se cítím utahaný, protože to je právě to, co posiluje moji osobnost. A tak si tedy užiji svých 10 posledních týdnů britského života a začnu se pomalu připravovat na odjezd do Remeše, kde na mne čeká další rok a půl studií.