Přípravy vrcholí

V tuto chvíli mám za sebou totiž těžce uvěřitelných 6 týdnů intenzivní domácí přípravy na STEP 1 – tedy zkoušku, kterou jsem popsal ve svém předchozím příspěvku. Datum tohoto testu je přesně za týden.

Bude to tedy celých 7 týdnů, které nakonec strávím psaním zkušebních testů, čtením knih a procházením dalších studijních materiálů (například o „Sketchy“ jsem psal zde). Svojí intenzitou a rozsahem se pro mě (a nejspíše pro kohokoli) jedná o velmi jedinečnou zkušenost: musím si zopakovat veškeré učivo z prvních dvou let medicíny a zároveň si i projít mnoho informací, které naši profesoři vynechali, ať už protože je nepovažovali za dost důležité či na ně jednoduše nebylo dost času. Autoři standardizovaných testů se totiž neptají, co se zrovna na které škole probralo, a dá se říci, že v testu se může z medicíny objevit jednoduše cokoli, od anatomie přes psychiatrii, až po zdravotní pojištění. Tato příprava je tak intenzivní částečně také proto, že každý fakt, na který narazím, si musím zkusit zapamatovat, protože jej během svého studia znovu již nejspíše neuvidím.

Podle současných plánů tento test složím příští pátek, 7. července. Samotný test bude trvat 8 hodin (dopoledne i odpoledne) – tedy 7 hodinových úseků s celkem hodinou přestávek (včetně oběda) v jednom dni. Každý úsek má 40 otázek – mám proto průměrně 90 vteřin na každou otázku a celkem jich bude 280. A jestli vám přijde tento test trochu přemrštěný, tohle je moje příprava na něj: 12 hodin studia denně po dobu 50 dnů (celkem 600 hodin). Za tuto dobu dokončím (v testovacích podmínkách) asi 3.500 zkušebních otázek, přečtu 800 stran textu a shlédnu 85 hodin videí. Ale mám i chvíle volna – asi tak dvě hodiny týdně. Za celou tu dobu jsem si šel jednou zahrát mini golf a jednou jsem si se svou přítelkyní zašel na večeři do Mexické restaurace (a to Mexické jídlo moc nemusím). A jednou jsem si zašel do lékárny pro antihistaminika, protože mi pod okny začala kvést lípa.

Jak vidíte, mám toho hodně a ještě jsem všechno nedokončil – proto se teď, když dovolíte, ještě na týden vrátím ke svým učebnicím. Už se těším na ty dva týdny volna, které mě pak čekají – jsem si jistý, že všechny ty vědomosti se mi budou zapomínat o tolik snadněji a snad i s radostí.