Pozdní psaní – Priority

Rozhodnutí o tom, co se stane je čistě na nás a záleží na tom, do jaké míry věříme, že se ‘to’ stane. Všechno je možné, právě jestli to tak chceme.

Po úžasné zkušenosti na Panamě a v Barceloně jsem přiletěla do Chesteru s určitou osobní vizí. Začala jsem dělat věci tak, abych s nimi byla spokojena v prvé řadě já. To se začalo dít a připadalo mi, jako kdyby všichni okolo mě byli také spokojeni. Určitým způsobem na sobě všichni závisíme. Někdy se cítíme souzeni, sledováni, milováni. Každopádně se stává, že začínáme dělat věci pro druhé víc než sami pro sebe. To může vést k tomu, že si přestaneme věřit a nápady a situace v životě přestanou dávat smysl. 

Když má něco určitý limit, neznamená to, že tím to končí. Limit je pro mě jen určitou hranicí, která tvoří moje rozhodnutí. V uplynulých 3 měsících se můj limit kompletně odlišil od těch, které jsem měla v minulých letech a posledních měsících. Změnil se můj přístup k informacím a vůbec k mému osobnímu postoji v životě. Užívám si to. Nikdy jsem si například nemyslela, že bych mohla mít 2 práce při škole, tedy zdůrazňuji při studiu na Univerzitě. Vždycky tam byl určitý limit... Ne! To nemůžu, nebudu mít čas a podobně. A právě v tento moment jsem si začala uvědomovat, co pro mě čas znamená a do jaké míry s ním pracuji a oceňuji, co mi nabízí. Začala jsem pracovat ve španělském obchodě Zara v centru Chesteru jako obchodní asistentka. Tam se učím způsobům prodávání zboží, přijímám dodávky a komunikuji s centrálou ve Španělsku. A protože mě vždycky bavila práce barmanky, pracuji také v úžasném novém baru a restauraci, nazvaném ‚The Church‘, kde se specializujeme na obrovskou škálu koktejlů. Tyto dvě práce mě moc baví, tak jako předměty, které letos studuji. Španělština je úžasný jazyk, nepřestává mě překvapovat a naplňuje mě svojí exotičností. Letos se také soustřeďujeme na Latinskou Ameriku a drogovou situaci v Mexiku či jadernou energii ve Španělsku. Tancování také nikdy nebylo zábavnější! Letos pracuji na tanečním filmu, na choreografii mého vlastního tanečního díla a jóga se stala mým největším koníčkem. Čas je pro mne velmi cenný, ale někdy na něj ráda zapomenu, když se procházím u řeky a dívám se na naše labutě, když mám volný podvečer.

Momentálně se těším na vánoce v Čechách, bude prima úplně vypnout a užít si volný čas s přáteli a rodinou! Vám všem také přeji krásné vánoce a hodně lásky do nového roku!

Těším se na Vás, na přečtenou v mém příštím příspěvku!