09. 11. 2017
2 minuty čtení
Hlavní změnou z minulého roku je rozhodně dizertační práce, na které pracuji s profesorem, který má naštěstí pochopení pro mé neortodoxní nápady a intelektuálně mne stimuluje se posouvat dále, přes hranice konvenční ekonomie. Tento přístup mi absolutně vyhovuje, jelikož mne nabádá k rozlišným přístupům k řešení mé otázky generativních kontradiktorních sítí. Co se předmětů týče, jsem velmi vděčná za rozmanitost předmětů, které si tento rok můžeme vybrat. Od ekonomie žen až po topologii, na kterou nedám dopustit, si člověk dokáže vybrat témata, která ho skutečně zajímají.
V říjnu se mi naskytla příležitost podívat se na Oxfordskou univerzitu v rámci krátké stáže v Ludwigově Institutu, kde jsem se podílela na bioinformatickém projektu mapujícím pozice CPD lézí vytvořených UV-zářením v DNA. Dostalo se mi tak možnosti vyzkoušet si, jaké to asi je být na Oxfordu doktorandským studentem. Můj pobyt byl krátký, ale zato intenzivní. V první řadě jsem se musela seznámit s odbornou literaturou vztahující se k dané problematice. Toť byl přes všechnu bioinformatickou terminologii oříšek sám o sobě. V druhé řadě jsem se snažila poznatky o metodách aplikovat. Měla jsem ale obrovské štěstí na kolektiv lidí, který na mne působil více jako parta vysoce inteligentních a výkonných přátel, kteří sdílejí zálibu v poznávání lidské fyziologie. Bylo úžasné vidět zápal, jaký pro dané otázky vědci z Institutu mají a s jakou zálibou se o ně dělí s nezasvěcenci, jako jsem já. Popravdě mi stáž dala spoustu nových poznatků jak z biologie, tak informatiky. Její kulminací byla prezentace mého projektu před obecenstvem vědců. Ti pochopitelně tématu mé práce rozuměli daleko lépe než já, a tak asi není složité si domyslet, jak se taková studentka ekonomie cítí před skupinou oxfordských akademiků, kteří se rádi táží na všelijaké zapeklité údaje a souvislosti. Naštěstí jsem ale pod palbou všetečných dotazů nejspíše obstála a k mému překvapení sklidila uznání dokonce od hlavních výzkumníků.
První semestr zatím ubíhá jako voda a člověk se jen nestačí divit, že je v posledním ročníku.
Podzim v Edinburghu
První hodina Programming Society
2024 © THE KELLNER FAMILY FOUNDATION