Naštěstí můžu díky shodě minimálně tří náhod a okolností trávit první semestr na jihu Portugalska. První důvod bylo oznámení o přesunu veškeré výuky do online prostředí. Dále tomu nahrál spontánní výlet za kamarádkou do Nizozemska během letního covidového klidu. Zrovna, když jsem zjistila, že moje výměna na Zéland byla zrušena, dala mi pár povzbudivých slov: "Neboj, bude to v pohodě - stejně máš všechny přednášky online, takže je můžeš dělat úplně odkudkoliv. Můžeš jet, já nevím, klidně třeba do Portugalska." A třetí důvod byla velmi zajímavá konverzace s naším UCL kariérním poradcem, který mimo jiné strávil několik let ve Žďáru nad Sázavou jako učitel angličtiny. Podělil se se mnou o svou pesimistickou, leč realistickou, statistickou předpověď covidové situace pro podzimní Londýn a bylo jasné, že opravdu nemá cenu tam vůbec jezdit.
Unavená ze všech dosavadně zrušených plánů jsem se odhodlala zkusit přece jen něco na poslední chvíli vymyslet, než se vzdám a strávím první semestr doma v Česku. A nějakým způsobem to všechno vyšlo. Našla jsem si pokoj v Portimão na jihu Portugalska, v regionu s asi nejklidnější covidovou situací v pevninské Evropě. Podařilo se mi najít stáž v mém oboru v jedné neziskovce v nedalekém Faro. Spojila jsem se s místními Erasmus studenty, díky kterým mám dostatečný přísun všemožných dobrodružství a plážového volejbalu. Učím se portugalsky (v rámci přežití v Portugalsku) a španělsky (ne/šťastně načasovaný volitelný předmět na UCL) a snažím se naučit se surfovat (momentálně největší výzva). Samozřejmě ne všechno je tady vždy jednoduché a dokonalé, ale myslím, že za dané situace se mám nejlíp, co to může jít - a uvědomuji si, jaké mám neuvěřitelné štěstí, že můžu být tam, kde jsem, a jsem za to srdečně vděčná.
Tenhle rok nám všem ukázal, že situace a okolnosti se mění a můžou se změnit překvapivě rychle. A je na nás, jak přesně se těm novým okolnostem přizpůsobíme. Chtěla bych poděkovat KFF za stálou podporu a trpělivost s mými "měnícími se situacemi".
2024 © THE KELLNER FAMILY FOUNDATION