Od ledového Severního moře k tropické Tanzánii

Úspěšně jsem zvládl závěrečné zkoušky, a tak se oficiálně řadím ke studentům druhého ročníku. Závěr druhého semestru a vůbec semestr samotný utekly opravdu rychle. Na vině byl patrně dlouho očekávaný příchod jarního počasí, který prozářil jinak zakaboněnou oblohu a také fakt, že prázdniny byly s každým dnem blíže a blíže. Množství práce se v druhém semestru zdálo být menší než v semestru prvním především kvůli tomu, že průběh vyučování narušily dvoutýdenní prázdniny a stejně dlouhé období před závěrečnými zkouškami. Ty jsem, právě díky lepšímu time-managementu, zvládl velmi dobře a zlepšil jsem se ve všech předmětech s výjimkou Mezinárodních Vztahů, kde jsem doplatil na zpětnou penalizaci mých esejí. Byly mi strhnuty body za nedodržení formálních náležitostí eseje. Právě kvůli této hloupé chybě mi o kousek uniklo místo na Dean’s listu.

Ve svém volném čase jsem se věnoval lize ve vybíjené a doslova na vlastní kůži jsem zažil další z unikátních tradic v St Andrews May Dip - prvního května se studenti při úsvitu vrhají do studené vody Severního moře. Na vlastní kůži mohu říci, že voda byla opravdu ledová.

Po zkouškách a krátkém pobytu v Praze jsem se vydal do Afriky na bezesporu největší dobrodružství mých prázdnin. Poté, co jsem dosáhl na stipendium od St. Andrews a podařilo se mi vybrat značnou část nákladů, mému měsíc a půl dlouhému pobytu v Tanzánii nic nebránilo. Tady bydlím v domě v hlavním městě Dar es Salaamu s několika dalšími dobrovolníky. Učení angličtiny, matematiky, zeměpisu a základních počítačových dovedností je hlavní náplň mého běžného dne. Od osmi ráno do jedné hodiny odpoledne vyučuji v základní škole Wamato, od dvou hodin odpoledne až do šesti večer v nedaleké rybářské vesnici Kunduchi. Všichni mí žáci, ať už děti ve Wamato škole nebo dospělí rybáři v Kunduchi jsou neskutečně milí a přátelští – ne nadarmo se Tanzánie těší pověsti nejpřátelštější africké země. Svůj pobyt si opravdu užívám, učení mě baví. Už nyní je mi jasné, že mi Tanzánie a především všichni mí žáci budou nesmírně chybět, až se vrátím domů. Návratem do Prahy se však s Afrikou ještě nerozloučím, neboť v srpnu nastupuji na stáž do odboru Subsaharské Afriky na Ministerstvo zahraničních věcí. Doufám, že mi tato zkušenost umožní nahlížet na africký region z jiné perspektivy.

Ačkoliv je pro mě léto nejoblíbenějším obdobím roku, musím se přiznat, že se již celkem těším na svůj druhý rok na St. Andrews. Mám totiž v hlavě několik nápadů a projektů, které bych rád zrealizoval. V druhém ročníku mi rovněž přibude několik nových povinností, neboť jsem byl zvolen tajemníkem své koleje a stal se členem komise Foreign Affairs Society. Nesmím zapomenout ani na svou dodgeball league, kterou plánuji expandovat v příštím semestru.