Nový rok plný nových zážitků

Jedna z prvních věcí, které jsem chtěla změnit a hlavně vylepšit na svých nedostatcích, byla moje všudypřítomná neschopnost se na cokoliv soustředit déle než pár minut. Nevím přesně, co to způsobilo, možná měla sociální média a nekonečný přísun informací větší efekt, než jsem původně zamýšlela, každopádně jsem s tím měla problém a chtěla ho změnit. Rozhodla jsem se tedy přihlásit do šachového kroužku. Podle očekávání byl tento kroužek naplněn intelektuálními “nerdy”, ze kterých jich přibližně 90% studovalo matematiku, což byla oproti osazenstvu psychologie velká změna. Musím uznat, že šachy jsou mnohem zábavnější, než jsem si pamatovala z dětství. Po pár týdnech, kdy tento kroužek navštěvuji, jsem opravdu přesvědčena, že se má schopnost soustředit aspoň trochu zlepšila, což se dá také říct i o mých dovednostech v šachách samotných. Celkově bych tuto aktivitu zhodnotila jako skvělý odpočinek, spojený s kvalitní konverzací a perfektní příležitostí trénovat užitečný každodenní um.

Na začátku tohoto školního roku jsem si opravdu řekla, že chci hodně věcí změnit a další věc, kterou jsem se rozhodla naučit, je japonština. Naše univerzita nabízí jazykové kurzy jako součást diplomu a tak jsem se rozhodla této skutečnosti využít a naučit se alespoň prozatím základy japonštiny. Nejen, že mě tento jazyk neuvěřitelně fascinuje, ale také se mi bude hodit v mé práci průvodkyně v Českém Krumlove, kde jsou Japonci jedni z nejfrekventovanějších turistů vůbec, protože se velice zajímají o památky UNESCO. Ze začátku byly hodiny celkem jednoduché a všechno odsýpalo bez větších zádrhelů. Čím dál v semestru jsme se dostávali, tím byly hodiny těžší a těžší. Fakt, že mám mnohem víc práce z ostatních předmětů, tomu moc nepomohl. Aktuálně už jsem schopná číst a psát Hiraganou, což je jedna ze tří abeced, které se v Japonsku používají. Mám ale další 3 týdny na to, abych se naučila ještě abecedu další, a to Katakanu. Je to náročné, je toho hodně, ale já plně věřím, že to zvládnu. Držte mi palce!

Našla jsem si také novou práci. V cukrárně mě to již přestalo bavit, tak jsem si řekla, že vyzkouším kariéru barmanky. Jde o kubánský bar se jménem Revolution de Cuba. Je to krásný bar a restaurace s úžasnou atmosférou Kuby. Práce je velice náročná, převážně z pohledu znalosti všech koktejlů nazpaměť, ale po pár týdnech jsem všech koktejlů udělala tolik, že už na většinu z nich ani nejde zapomenout. Nejlepší na této práci je ale kolektiv. Všichni jsou zábavní a neberou život tak vážně jako většina lidí. Šichty mi tak utíkají mnohem rychleji a vše je hned lepší.

Z pohledu učení je vše už teď mnohem náročnější než minulý rok, ale já se průběžně na zkoušky připravuji již od začátku. Doufejme, že mě ničím moc tento rok nepřekvapí. Celkově se snažím věnovat co největšímu rozpětí aktivit, abych se dále vzdělávala v mnoha věcech. Univerzita zatím jde bez větších zádrhelů, mám skvělou práci a užívám si života. Už teď se moc těším zpátky do Čech na svoji rodinu, své přátele, levné pivo a řízek s bramborovým salátem!

V neposlední řadě bych chtěla poděkovat Nadaci The Kellner Family Foundation, že mi opět letos pomohli pokračovat v mém studie v Readingu, protože bez nich bych zde být nemohla, děkuji!