Není čas se zastavovat

O St Andrews se říká, že tady každý zná téměř každého. To bude asi jeden z důvodů, proč je u nás studentská politika tak oblíbená a proč tradičně obsazujeme první místo ve Spojeném království v účasti ve volbách do studentské unie. Na začátku března jsem kandidoval na pozici SRC Education Officer a po úspěšné volební kampani jsem byl do této pozice zvolen. Na starosti mám nyní studentskou reprezentaci v otázkách vzdělávání (hlavně na úrovni jednotlivých kateder a univerzitní knihovny) a záležitosti jako kvalitu výuky, dostupnost studijní materiálů a koordinaci studentských předsedů a třídních reprezentantů. Nicméně tato role mi také dává hlas na tzv. Student Representative Council, radě, která rozhoduje o budoucím směřování naší studentské unie. Velice se těším na příští rok, protože budu mít možnost pracovat s lidmi ve vedení univerzity a taky to bude skvělá příležitost zlepšit zdejší studentskou zkušenost. Jako jeden ze členů vedení studentské unie jsem byl také nominován do Societies Committee, organizace, která zastřešuje všechny studentské spolky a kromě toho, že je zodpovědná za jejich právní a finanční stránku, také pomáhá s jejich rozvojem. Jeden z nejzajímavějších momentů bylo schvalování grantu pro největší akademickou konferenci zaměřenou na Demokratickou republiku Kongo ve Velké Británii, která byla navíc plně organizována studenty a přilákala do našeho malého městečka největší experty na tuto problematiku.

V polovině března jsem se s naším lifesaving klubem zúčastnil (a dokonce jsem řídil auto na té ne-pravé straně) univerzitního šampionátu v anglickém Bathu. I když jsem nevyhrál žádnou cenu, byla to skvělá zkušenost a měl jsem tu šanci vidět skvělé záchranářské výkony. Bohužel jsem po návratu ze šampionátu už neměl moc času trénovat, jednak kvůli uzavření jedno z našich tréninkových bazénů a jednak kvůli dalším povinnostem, které mě v druhém semestru zaměstnávaly. Nicméně jsem byl velice rád, že se mi jako pokladníkovi podařilo vyvést náš klub z krize díky lepšímu plánování výdajů, několika žádostem o grant a také získání externího sponzora. Jak už jsem zmínil ve svém posledním příspěvku do blogu, organizoval jsem také sérii dobročinných akcí pro RNLI (neziskovou organizace, která zachraňuje životy na moři), které skončily obrovským úspěchem, protože se nám pro ně povedlo vybrat přes £440. Součástí tohoto týdne byla i má osobní výzva – MoragCarry – ve kterém jsem po celý týden s sebou nosil úplně všude Morag, figurínu pro nácvik záchranářských akcí. Chodil jsem s ní po městě, na přednášky a semináře, do knihovny i do práce, prostě úplně všude. Jenom díky této akci se mi povedlo vybrat téměř £200 liber pro RNLI. Byla to pro mě naprosto nezapomenutelná zkušenost a uvědomil jsem si, že práce pro dobročinnou organizaci je něco, co by mě zajímalo dělat i do budoucna. Byl to také jeden z důvodů, proč jsem se rozhodl kandidovat do výkonného výboru Charities Campaign, který zastřešuje veškerou dobročinnou aktivitu studentů St Andrews. Byl jsem zvolen kolejním koordinátorem a příští rok budu mít na starosti přípravu a propagaci dobročinných organizací na všech univerzitních kolejích.

Já a Morag na začátku našeho společného týdne

V průběhu dubna jsme si vybírali předměty na příští rok. Po dvou letech všeobecného základu pro mezinárodní vztahy máme konečně šanci úzké specializace. Už teď se těším na všechny čtyři předměty, které budu příští rok studovat, ale úplně nejvíce na nový předmět „Mezinárodní vztahy a internet“, ve kterém budeme s expertem na kybernetický terorismus analyzovat vliv internetu na dění v mezinárodních vztazích.

Tímto bych chtěl velice poděkovat všem, kteří mě poslední dva roky podporovali v mém snu, a obrovské díky patří Nadaci The Kellner Family Foundation, která mi umožňuje prožít tato skvělá dobrodružství!