Někteří nesnáší kritiku – já ji miluji

Něco málo o mně: Letos jsem úspěšně zakončil studium na University of Southampton získáním titulu BEng Mechanical Engineering. Stal jsem se tak prvním v mé rodinně, kdo kdy získal univerzitní vzdělání. Tento obor se mi podařilo dokončit díky štědré podpoře The Kellner Family Foundation, univerzity, a i významné podpory mé rodiny. Mé další kroky povedou na Imperial College London za studiem Computing Science MSc.

Mnozí jsou přesvědčení o tom, že studium univerzitního oboru vede k získání expertízy v dané oblasti, což jim vystačí po zbytek života. Nicméně já s tímto názorem nezbytně nesouhlasím. Přestože faktické znalosti mohou být permanentní, nejsou vždy permanentně užitečné. A to především protože veškeré oblasti se bleskově rozvíjí. Mimoto většina faktů je dostupná online, což vede některé k názoru: proč vůbec chodit na univerzitu? Odpověď je jednoduchá: přenositelné dovednosti. Tyto jsou tím pravým zlatem, které lze získat univerzitním studiem; faktické znalosti jsou jen bonus.

Jednou z nejdůležitějších dovedností, které jsem se naučil během univerzitního studia, je nepřetržitě vyhledávat učení a zlepšování se. Jednou z cest k jejich dosažení je opakovaně získávat zpětnou vazbu a rady od ostatních, což pomůže identifikovat nedostatky a odhalit cesty vedoucí ke zlepšení. Věřím, že tímto přístupem lze dosáhnout skutečné dokonalosti. Někteří nesnáší kritiku – já ji miluji. Pokud by mi bylo řečeno, že má práce je perfektní, byl bych ve skutečnosti zklamaný. Věděl bych totiž, že toto je moment, kdy jsem se přestal dále rozvíjet. Pročež je nezbytné mít kolem sebe někoho, kdo dokáže poukázat na nedostatky, a tudíž pomůže ke zlepšení a růstu.

Univerzita mě také naučila být kritický a reflektivní jak při absorbování nových informací, tak ke mně samotnému. Je jednoduché přečíst si novinový článek nebo příspěvek na sociální síti a věřit každé větě; nicméně kritické a reflektivní smýšlení je třeba k odhalení skryté pravdy. Kdykoliv absorbuji novou informaci, automaticky se ptám sám sebe otázky stylu: „Vypovídají tyhle statistické údaje celou pravdu?“ a „Pokud ne, co mohou záměrně nebo nezáměrně skrývat?“. Toto smýšlení mi umožňuje číst mezi řádky a poskytuje mi dodatečný náhled do dané situace.

Toť řečeno, věřím, že kvalitní univerzity by měly vynikat v napomáhání jejích studentů k získání těchto nezbytných přenositelných vlastností, což se zdá, dle mé zkušenosti, že tomu tak je. Pokud se podíváme na současné trendy, je zřejmé, že lidé mění své pracovní pozice čím dál tím častěji, někdy dokonce tak často jak po 2 nebo 3 letech. Mimoto se objevují stále nové pracovní pozice, a to častěji než kdykoliv předtím. Pokud teď jdete na univerzitu, je velice pravděpodobné, že pracovní pozici, kterou budete vykonávat za 10 let, zatím ještě neexistuje. Faktické vědomosti získané univerzitním vzděláním tudíž nebudou pro takovou pozici s velkou pravděpodobností žádného užitku. Nicméně co zbývá, jsou přenositelné schopnosti – ty zůstanou na vždy. Rozvinutá osobnost a přenositelné dovednosti usnadní každou změnu práce, kterou budeme v životě čelit. Tyto vlastnosti také poskytují svobodu si vybrat a následovat to, co nás opravdu baví, aniž bychom byli limitování titulem našeho univerzitního oboru.

Z těchto důvodů věřím, že obojí univerzity a studenti by se měli zaměřit především na budování přenosných dovedností, než na učení se faktů nazpaměť. Toto činí univerzitní studium nejen cestou k osobnímu rozvoji, ale také nám v budoucnu podrží otevřené dveře dokořán.