Nekonečné jaro

Je tu jakási atmosféra, která člověka nutí vyhledávat nové možnosti. Věci, které se mi kdysi zdály nemožné, mi dnes připadají velmi reálné. Toto uvědomění mě dovedlo k myšlenkám, co dál – tedy kam směřovat aspoň v krátkém časovém výhledu (tj. do 5 let). Za ten rok a půl co jsem v Anglii, jsem si uvědomila, že studentský život je nejrychlejší cestou, jak poznat jiné kultury. Studenti jsou otevření, nadšení, ambiciózní a velmi společenští – jsou tedy dokonalým průvodcem pro danou kulturu. Když jsem se hlásila na univerzity, automaticky jsem vyškrtla země mimo Evropu. Nyní když jsem se nad tím zamyslela, zjistila jsem, že bych naopak uvítala mimoevropský pohled na život. Po důkladném zkoumání jsem se rozhodla, že Austrálie je tím nejlepším kandidátem. Je to země, která má léto, když je u nás zima. Nachází se na druhém konci světa. Je to vlastně celý kontinent a na rozdíl od evropských států se zaměřuje na budoucnost a progres spíše než na historii. Je opravdu unikátní, takže pokud hledám nový pohled na věc, je to nejlepší volba.

Ale nyní zpět k Exeteru. Nemůžu uvěřit, že už jsme v sedmém týdnu druhého semestru. Přijde mi to jako včera, když jsem skládala zkoušky z předmětů v prvním semestru! Sotva jsem měla jejich výsledky, už jsem zase dostala zadání na dva velké skupinové projekty.  První je z Human Resource Management, kde máme důkladně probrat strategii Virgin Group a roli charismatického Richarda Bransona. Druhý je pak z Consumer Behaviour, kde se budeme zabývat analýzou hnutí Fairtrade. Způsob plnění těchto dvou zadání by se snad nemohl víc lišit. První projekt je vlastně skupinová esej, která vyžaduje hodně čtení a schopnost smysluplně kritizovat dané teorie a pak tvořit nové.  Druhý projekt je zase velmi volný, vyžaduje hlavně kreativitu a také kritické myšlení. Naše skupina se například rozhodla pro koncept moderované diskuze s reportáží.

Týden mám jako vždy nabitý akademickými i volnočasovými aktivitami, takže čas mi opravdu utíká závratnou rychlostí. Když kouknu do plného diáře, zjišťuji, že se závěrečné zkoušky, a s tím i konec roku blíží rychleji, než se mi zdálo. S každým koncem, ale přijde i nový začátek. A pokud je vše dobře, tento nový začátek je nástavbou k tomu, co už máme. Je to něco, co nám dá svěží vítr do plachet a pouze pozmění náš kurz, ale nepřevrátí loď.  Ať žije nekonečné jaro!