Na shledanou, snad někdy příště

Když jsem psala minulý blog, bylo v Kelowně skoro -20°C a nyní již teploty dosahují tropických 30°C. Zima se rychle přehoupla do nádherného jara a než jsme si ho stačili užít, bylo již léto, a přestože jezero mělo maximálně 15°C, kanadské děti se v něm koupaly, zatímco já jsem do něj namočila maximálně jeden prst.

V minulém blogu jsem nastínila dva nejzajímavější předměty tohoto semestru, ale to jsem ještě netušila, že to budou zároveň ty nejtěžší. Každá hodina mikroekonomie byla nabita novými teoriemi, grafy a modely, a proto jsme se s kamarádkami dohodly, že nejlepší bude pravidelně studovat dohromady, abychom dosáhly pěkných výsledků, jak v pololetí, tak hlavně na konci roku. Mezinárodní spolupráce (zastoupené země: Česká republika, Německo, Kanada a Keňa) přinesla kýžené výsledky a všechny čtyři jsme mikroekonomii zakončily mezi top 10 studenty. Finanční ekonomie byla taktéž velmi náročná, ale v trochu jiném stylu. V tomto semestru jsem totiž pracovala pro Centrum pro znevýhodněné studenty a náplní mé práce bylo mimo jiné psát poznámky z hodin finanční ekonomie. Za normálních okolností by to nebyl problém, neboť si výpisky dělám i pro sebe, ale během těchto přednášek jsme neměli k dispozici žádný tištěný materiál, a proto bylo na mě zapsat vše, co jsme se v hodině naučili, včetně grafů a tabulek, přímo během hodiny, protože studenti, kteří nejsou kvůli svému postižení schopni psát si poznámky, na mě spoléhali. Na konci semestru mou práci Centrum ocenilo a nabídli by mi i práci na další rok, což mě velmi potěšilo. Pokud bych zůstala v Kanadě i na třetí ročník, což nebylo možné, neměla bych o práci nouzi, neboť jsem dostala i nabídku práce od profesorky mikroekonomie, která vede fakultu ekonomických studií, a zaměstnala by mě jako teacher’s assistent, což je pozice, kterou běžně zastupují studenti čtvrtého ročníku nebo magisterští studenti.

Přestože ve škole bylo práce požehnaně, vždy jsem si našla čas ji prokládat dalšími aktivitami. Již samozřejmostí je pro mě volejbal a túry s výletnickým spolkem, ale také jsem například na začátku března shlédla vystoupení newyorského baletu – The Ashley Bouder project, který v Kelowně vystupoval vůbec poprvé, nebo jsem se zúčastnila konference TEDxUBCO. Na konci zkouškového období za mnou také přijeli rodiče a společně jsme navštívili národní parky Banff a Jasper, jejichž návštěvu můžu opravdu doporučit.

TEDxUBCO

Medvěd hnědý v národním parku Jasper

Během dlouhého letu domů jsem měla čas reflektovat nad mým ročním pobytem za oceánem a celkově rozhodnutím strávit druhý ročník mimo mou domovskou univerzitu. Myslím si, že mě tento rok opravdu velmi obohatil nejen díky prohloubení mého vzdělání ale především v osobní rovině. Ráda bych na závěr poděkovala Nadaci The Kellner Family Foundation, která mi umožnila prožít tento úžasný rok na druhém konci světa v Kelowně.