Na půl cesty mým bakalářským vzděláním

Co se týče předmětů v mém druháku, měla jsem víc příležitostí se zaměřit na témata a obory, které mě zajímají, než během prvního roku na univerzitě. Během prvního semestru jsem studovala hlavně biochemii, buněčnou biologii a neurovědy. V druhém semestru jsem si vybrala další biomedicínsky zaměřená témata, mikrobiologii a genetiku. Na konci druhého ročníku přede mnou stálo důležité rozhodnutí. Zatím jsem dokončila dva roky studia jakožto student obecných biologických věd (Biological Sciences) a jen jsem si vybírala předměty podle svého zájmu. Teď jsem se musela rozhodnout pro svoji budoucí specializaci, tak zvaný Honours Programme, který budu studovat v průběhu dalších dvou let. Rozhodování nebylo jednoduché. The University of Edinburgh nabízí mnoho možností a řada z nich mi připadala zajímavá a lákavá. Původně jsem zvažovala hlavně Medicinální biologii jako můj budoucí „Honours Programme“. Zkušenosti získané na univerzitě ovšem změnily můj názor. Medicinální biologie na The University of Edinburgh je velmi široce zaměřená specializace a bohužel studenty příliš nepodporuje v laboratorní práci. I když mi medicínská věda přijde stále velmi zajímavá a důležitá, rozhodla jsem se věnovat se nějakému více prakticky a laboratorně zaměřenému programu. Hodně jsem přemýšlela nad obory jako neurovědy, biochemie, reprodukční biologie a nad dalšími, ale nakonec jsem se rozhodla pro Molekulární genetiku. Toto rozhodnutí by mi mělo umožnit studovat velmi úzce zaměřená témata týkající se genetiky, ale také obecnější problematiku například buněčné a molekulární biologie. Díky tomu budu mít stále dost možností, jak pokračovat v dalším studiu po dokončení bakaláře. Navíc věřím, že genetické inženýrství, genetické rozbory a analýzy a další genetické vědecké technologie by mohly mít v budoucnu mnohem významnější roli v lékařské péči.

Další velmi důležitá součást mého druhého ročníku byla stáž v laboratoři Dr. Justina Goodriche, kam jsem pravidelně každý týden docházela. Můj prvotní záměr bylo získat víc praktických zkušeností v oboru molekulární genetiky před tím, než se nadobro rozhodnu o své specializaci, a musím říct, že  to se podařilo. Pracovala jsem s rostlinnými vzorky, což bylo často jednodušší, levnější a tím pádem mnohem uvolněnější než manipulace se vzorky živočišnými nebo dokonce lidskými. Zároveň jsem měla příležitost vyzkoušet si na vlastní kůži mnoho technik, které jsem před tím znala jen teoreticky nebo které pro mě byly úplnou novinkou. V první polovině mé stáže jsem hlavně vypomáhala na různých projektech profesorů a doktorandů v laboratoři. Prováděla jsem jednotlivé experimenty, které byly zrovna potřeba a poznávala jsem zvyky a vybavení laboratoře. V druhé polovině jsem spolu se svou spolužačkou pracovala na malém projektu pod dohledem Dr. Goodriche. Naším úkolem bylo vytvořit syntetické microRNA a použít je k umlčení specifických rostlinných vývojových genů. Tato stáž mi umožnila si toho opravdu hodně vyzkoušet, spoustu se toho naučit a navíc díky úžasným kolegům tato zkušenost nemohla být příjemnější. Ve výsledku mě práce v laboratoři genetiky a epigenetiky vývoje rostlin ještě více utvrdila v mém rozhodnutí pro obor Molekulární genetika.

Konečně asi ta největší změna, pro kterou jsem se rozhodla během mého druhého ročníku, se bude týkat hlavně příštího roku. Jde o mezinárodní studijní výměnný pobyt. Po dlouhém přihlašovacím procesu jsem byla nominována svou domovskou univerzitou, The University of Edinburgh, a posléze přijata mou zvolenou výměnnou institucí, University of Adelaide. Stále ještě zcela nevěřím, že se to opravdu děje, ale zdá se, že strávím svůj třetí ročník studiem v Jižní Austrálii. Doufám, že mě tato zkušenost jak akademicky, tak i osobně obohatí a budu na ní dlouho vzpomínat. Můžete mi věřit, že jsem sama zvědavá, o čem budu psát ve svém příštím příspěvku!