19. 11. 2014
1 minuta čtení
Rozhodl jsem se tedy vyzkoušet něco nového, a tak dělám triatlon a lední hokej. Minulý víkend jsem odjel svůj první duatlonový závod na 29. místě z 54, což na začátečníka asi není špatné (?). V univerzitním florbalovém týmu se nám tento rok výrazně zvedl počet hráčů docházejících na tréninky na průměrně asi 25, a proto jsem se z role předsedy, kterou jsem obsadil minulý rok, posunul do funkce hrajícího trenéra. Osobně mám velkou radost z toho, jak se tento ‘český’ sport zde daří úspěšně propagovat a baví mě sledovat, jak se naši hráči, přestože někteří z nich nemají s florbalem téměř žádnou zkušenost, zlepšují trénink od tréninku.
Čtyři předměty, které tento semestr studuji, dále rozvíjejí naši znalost aerodynamiky, konstrukcí a numerických metod. K tomu pracujeme na skupinovém projektu, ve kterém máme za úkol navrhnout miniaturního skákajícího robota, který dokáže při minimální hmotnosti doskočit co nejdále za pomoci elektromotoru a pružiny. Tento úkol je inspirován biologickými předlohami a cílem je za pomocí robotiky zkopírovat mechanismy, které používá při skocích hmyz. Letecká robotika a bezpilotní letecká technika jsou velmi zajímavou speciální oblastí, ve které patří výzkum vedený na Imperial k předním na světě. Dokonce se na naší fakultě právě pro toto odvětví buduje nové specializované centrum za jeden a čtvrt milionu liber.
Osobně mě více baví pracovat na otevřených projektech, které nemají jediné jasné správné řešení než na testových otázkách, a proto oceňuji, že náš obor sestává každým rokem více a více z takovýchto projektů.
2024 © THE KELLNER FAMILY FOUNDATION