(Multi)kulturní Londýn

Je málo věcí, které by tu nebyly (až na telefonní signál ve stanicích metra a odpadkové koše). Jsem tady přes rok a půl, a tak jsem se po novém roce rozhodla věnovat více času poznávání místní kultury, prozkoumat, co všechno Londýn z tohoto hlediska nabízí, a podělit se o některé zážitky tady na blogu.

Krátce po Vánočních svátcích za mnou poprvé přijela celá blízká rodina. Moje maminka už dobrých patnáct let miluje jedno konkrétní zpracování Labutího jezera, ale nikdy ho neměla možnost vidět naživo a posledních pár let, co se nám rozbil přehrávač VHS kazet, už ani na videu. Je to poněkud kontroverzní zpracování klasického baletu, které vznikalo ruku v ruce s uvolňováním společenských tabu a legalizací homosexuality. Poprvé bylo představení uvedeno právě v Londýně v roce 1995 a letos v zimě se hrálo opět. Naskytla se nám tedy jedinečná příležitost představení shlédnout. Choreografie Matthewa Bourna má silné vazby k životu Čajkovského a zároveň nechává přesnou interpretaci na divákovi. Taneční výkony byly skvělé a celkově to pro mě byl nádherný zážitek.

zdroj:http://swanlaketour.com/media-gallery

Protože jsem Češka, tak se také plně snažím podporovat všechny české akce zde v Londýně. Je pro mě důležité, aby tady při té vší multikulturnosti měla i naše země zastoupení. Naštěstí existuje spousta lidí, kteří se o to úspěšně starají, a tak jsem se minulý týden ocitla na vernisáži k příležitosti výstavy obrazů současných českých postmodernistů. Zároveň na ní byl pokřtěn anglický překlad knihy „Obrazy české postmoderny“ od Jiřího Přibáně. Zúčastnilo se všech osm vystavujících umělců, mnoho Čechů žijících v UK i doma a několik zahraničních odborníků, kteří si české umění nemohli vynachválit.

V Londýně je mnoho čtvrtí s tržišti. To jsou místa, která se mi líbí nejvíce. I když historické centrum je krásné, čtvrti jako Camden Town nebo Notting Hill jsou živé a okouzlující. Prodává se tam většinou všechno od oblečení přes gramofonové desky až po nábytek, na ulicích se připravuje jídlo ze všech světových kuchyní a naleznete tam mnoho pouličních umělců. Stejně jako samotný současný Londýn, to je mix všeho, co člověka napadne.

V blízké budoucnosti se také chystám na pár veřejných humanitních přednášek a navštívit alespoň jeden muzikál, protože ty jsou zde velmi vyhlášené a myslím, že velmi rozdílné od těch českých. Jinak stále pokračuji ve studiu, chodím tancovat a těším se na jaro.