Můj třetí rok

Toto byl můj poslední rok teoretického předmětu Music and Literature; celý rok jsme probírali hudbu 20. století, což je velice náročné, protože skladatelé té doby se rozhodli neřídit se žádnými pravidly a chtěli skládat jen hudbu, která by plně vyjádřila jejich názory a pocity. Nechtěli skládat hudbu, která by se zalíbila celému publiku, ale hudbu, která bude říkat pravdu. Dále jsem měl dějiny hudby; v tomto předmětu jsme také probírali hudbu 20. století, ale více než to jak je složena nás zajímalo, čím byli skladatelé ovlivňováni a jak hlavní události 20. století měnily hudební svět a životy skladatelů. V podzimním semestru jsem měl také předmět Liberal arts. Vybral jsem si “Ethics, conscoence and good life”, což znamená Etika, svědomí a dobrý život. Během semestru jsme se zabývali lidským chováním a jeho spojitostí se svědomím a jak se takto dá dosáhnout dobrého a šťastného života. V jarním semestru jsem měl “Society, Politics and Culture”- Společnoct,politika a kultura; v tomto předmětu jsme se zabývali vztahy mezi jednotlivcem a vládou (nebo jedním vládcem) a jak tyto vztahy byly a jsou ovlivňovány tradicemi a kulturou určité země nebo státu.

V podzimním semestru jsem byl na základě rozřazovacích zkoušek zařazen do orchestrálních cyklů pod Alanem Gilbertem a Semyonem Bychkovem. V jarním semestru jsem byl pod taktovkou Marin Alsop, George Stelluto a Leonarda Slatkina. S Alanem Gilbertem, hudebním ředitelem a šéf-dirigentem New York Philharmonic, jsem pracovali na Mozartově opeře Cosi fan tutte. Tuto velice náročnou operu, která je považována za jednu z nejlepších Mozartových oper, jsme provedli dohromady třikrát. Alan Gilbert, kterému byl letos prodloužen kontrakt s New York Philharmonic, dostal od New York Times výbornou kritiku: “Alan Gilbert dokázal spojit obdivuhodný orchestr s brilantními pěvci do jedné užasné skupiny, která hrála s Mozartovským šarmem a nikdy nekončícím tokem hudby”. Semyon Bychkov, jeden z nejvlivnějších dirigentů dnešního hudebního světa, s námi pracoval na Rachmaninově Paganiniských variacích a Brahmsově čtvrté symfonii. Maestro Bychkov, ruský dirigent, který momentálně žije v Paříži, pravidelně řídí orchestry jako Berlin Philharmonic, Vienna Philharmonic a další. V jarním semestru jsem dostal šanci si zahrát v Carnegie Hall pod Marin Alsop. Hráli jsem k výročí 75. narozenin amerického skladatele Johna Corigliana, který mimo jiné učí i na Juilliardu a tudíž jsme hráli dvě z jeho symfonií. Pod Maestrem Leonardem Slatkinem, hudebním ředitelem a šéf-dirigentem Detroit Symphony Orchestra, jsme hráli Prokofieva pátou symfonii a Don Quixota od Richarda Strausse.

Podzimní semestr byl v New Yorku také divoký. Nejdříve přišlo tornádo Sandy a poté to byly volby Amerického prezidenta. Prezidentské volby byly ve škole velmi diskutované téma, protože názory obou kandidátů na kulturu a směr, kterým by se umění v USA mělo odvíjet, byly velice odlišné. Hurikán Sandy zasáhnul New York na konci října a na začátku listopadu. New Yorkské metro bylo několik dnů zavřeno, nic v tu dobu nefungovalo. Škola byla zavřená tři dny. Škola je naštěstí v části Upper West Side na Manahattanu, kde hurikán nenapáchal takové škody.

První týden po Vánocích jsme také hráli na ChamberFest festivalu na Juilliardu. Tento festival je výhradně jen pro studenty Juilliardu a tak jsme se dohodli s dalšímu studenty, že budeme ten týden pracovat na Brahmsově Sextetu B dur. Našim profesorem byl mimo jiné taky David Finckel, který je renomovaným čelistou a umělcem a také hudebním ředitelem Chamber Music Society of Lincoln Center.

Toto léto jsem byl znovu vybrán mezi více než 1200 uchazečí do Music Academy of the West. Získal jsem podruhé plné stipendium na osm týdnů dlouhou akademii v Santa Barbaře.

Jsem velice vděčný nadaci The Kellner Family Foundation, že mě podporuje už tři roky během mého studia na The Juilliard School of Music.