Můj první semestr na výměně v Austrálii

Těšila jsem se, ale zároveň jsem měla strach, jestli jsem udělala správné rozhodnutí. Austrálie se zdála tak strašně daleko. Bála jsem se, jak budu zvládat komunikaci s mými blízkými přes velký časový rozdíl a jak se vypořádám s novým prostředím, kulturou a zvyky. Austrálie mě nicméně během posledních čtyř měsíců přesvědčila, že jsem se rozhodla správně. V tomto příspěvku bych Vám ráda ukázala několik fotek, které zachycují některá z těch nejdůležitějších míst a momentů tohoto semestru, díky kterým zbožňuji svůj nový domov.  

 
Hořejší dvě fotografie zachycují výhled z okna mého bytu. Byl to jeden z prvních pohledů na centrum Adelaidy, který jsem viděla po svém příjezdu. Byla jsem tenkrát ohromena krásou centra města. Tenhle pocit se ve skutečnosti nezměnit ani po té, co jsem se ze svého okna koukala po tisící. Jsem si jistá, že až se ze svého dosavadního bytu za nedlouho odstěhuji, sezení u jídelního stolu a pozorování rušných Adelaidských ulic mi bude hodně chybět.

 
Na dalších obrázcích je okolí Adelaidské řeky. Je to úžasné místo a každopádně jedno z mých nejoblíbenějších. Všechno okolo řeky se zdá být tak mírumilovné a poklidné, jako by se tam doslova zastavil čas. Lidé odpočívají, užívají si horké slunce nebo sportují. Já jsem si spolu se spoustou dalších zamilovala běhání podél řeky. V neposlední řadě je úchvatné, jak je tohle místo plné života. Stala jsem se díky němu dokonce i nadšeným pozorovatelem ptactva. Stromy a keře okolo řeky jsou obydlené barevnými papoušky a vodní ptáci obývají řeku nebo zůstávají v její bezprostřední blízkosti. Moji nejoblíbenější tamní obyvatelé jsou černé labutě a pelikáni dorůstající do impozantních velikostí, jako ten na druhé fotce.

 
Není asi žádným překvapením, že jsem se rozhodla zahrnout The University of Adelaide, mojí zdejší univerzitu. Náš univerzitní kampus je opravdu nádherný a pořád se v něm něco děje. Lidé se tu učí, relaxují a hrají nejrůznější hry. Zažila jsem tady asi také víc barbecue, než za celý můj předešlý život. Navíc nemohu opomenout snídaňový klub, kam se mohou studenti dvakrát týdně přijít společně zadarmo nasnídat. Další nezapomenutelný zážitek byl, “Stress Less Day” - den který má studentům odlehčit od předzkouškového stresu. V kampusu se během tohoto dne rozdává zmrzlina a džus, studenti mohou navštívit ohradu s domácími zvířaty a hrát si s nimi nebo si zaskákat ve skákacím hradu. Navíc jsou tu masáže a manikúra.

Na první fotce jsou univerzitní budovy ve večerním světle a překrásné Jacaranda stromy v plném květu. Je mi vážně líto, že nemohu zachytit, uložit a přidat na svůj blog nádhernou vůni těchto stromů, která naplňuje celý kampus během posledního měsíce. Na druhé fotce jsou moderní budovy biologie. Já jsem si oblíbila zejména červenou budovu na obrázku. Je to Molecular Life Sciences Building a já v jejích laboratořích strávila spoustu času prací jako výzkumný asistent. Pracovala jsem na projektu, který byl zaměřený na genetickou podstatu rezistence k pesticidům motýlka jménem Plutella Xylostella (česky západníček polní), který je významným škůdcem zemědělských rostlin. Díky této práci jsem získala spoustu zkušeností a potkala jsem skvělé kolegy, za což jsem velmi vděčná.

 
Jedna z věcí, které na Austrálii zbožňuji, jsou zdejší zvířata. Jsou všudypřítomná a nepřestávají mě fascinovat. Typická australská zvířata opravdu nenajdete jen na pohlednicích v obchodě se suvenýry, ale také v divoké přírodě. Navíc se zdá, že australská zvířata mají menší strach z lidí, než jak jsem byla zvyklá z Evropy. Můžete se k nim poměrně hodně přiblížit než se přestanou cítit bezpečně a dají se na útěk.

První dva obrázky jsem vyfotila v parku Cleland. Zvířata jsou tam zvyklá na lidi a návštěvníci se mezi nimi mohou volně pohybovat. Třetí fotka zachycuje emu s mláďaty, který se beze strachu prochází mezi stany a karavany v kempu, kde jsem přespávala. Tahle skupinka se nenechala vyrušit od krmení tamním rostlinstvem ani poté, co jsem se přiblížila, abych pořídila tuto fototografii. Poslední fotka je z Klokaního ostrova (Kangaroo Island) poblíž Adelaide. Tito lachtani odpočívají na pláži po náročném několikadenním rybolovu. Nevšímaly si mě, ani když jsem byla pouhých 10 merů od nich. Bylo mi ale řečeno, že blíž je lepší nechodit, aby měla tato úžasná zvířata dostatek prostoru a klidu na odpočinek.

Ráda bych ještě zmínila, že jsem zatím neviděla jediného smrtícího hada, pavouka, krokodýla ani žraloka (pokud nepočítám jedno žraločí vajíčko, které jsem našla na pláži). Doufejme, že to tak i zůstane!

Všechny tyto fotky pro mě hodně znamenají  a udělaly mě šťastnou v daleké Austrálii, i přestože se mi hodně stýská po domově. Nyní, když jsou zkoušky mého prvního semestru u konce, mě čeká australské léto. Je to pořád velmi zvláštní, když si pomyslím, že nadcházející Vánoce prožiji v létě. Každopádně se ale nemohu dočkat dalších míst a momentů, jako byly ty, které jsem právě popsala.