“Meri Kurisumasu” z Japonska!

Jestliže žijete v Japonsku a těšíte se na zimu, tento rok vás zklame. Je polovina listopadu, lidé už všude rozvěšují vánoční výzdobu, stojí fronty na zde již tradiční “vánoční KFC kyblíky” (v Japonsku Vánoce nejsou tradičním svátkem, proto tu na Vánoce normálně lidé chodí do školy a do práce, slaví se tu spíše Nový rok), pomalu každý obchod prodává alespoň něco vánočního - ale sníh v nedohlednu. Co sníh, ale že tu lidé chodí v tričkách a v parcích ještě kvetou třešně a různé květiny mi vážně odebírá z předvánoční nálady…

Kromě zajímavého počasí tu právě ale zažívám i další zajímavý semestr. Tento semestr mám jasno - zaměřuji se na intenzivní studium japonštiny na akademické úrovni a vybírám si stáž. Mluvenou japonštinu mám již plynulou, ale nyní se snažím si jí zlepšit natolik, abych mohla psát eseje a podobné, a aktivně se podílet na kurzech nabízených pouze v japonštině. Proto mám japonské kurzy čtyřikrát týdně, v prosinci tohoto roku podstoupím další úroveň mezinárodního japonského testu JLPT, a konečně jsem se také odvážila na univerzitě registrovat si hodinu týkající se mezinárodní politiky, která se vyučuje celá pouze v japonštině. Na konci tohoto semestru mě z této hodiny čeká test i esej, a už teď jsem z toho nervózní, ale i tak zvláštně natěšená, protože vím, že se z této osobní výzvy hodně naučím.
 
Mým druhým cílem tento semestr je upevnit si plán stáží, které plánuji během příštího roku dělat. Od začátku příštího roku budu pracovat jako stážista na české ambasádě v Tokiu, hlásím se také na několik dalších ambasád, think tanků, a vládních i nevládních organizací. Pomalu a jistě na mě totiž také dopadá vědomí, že touto dobou příští rok již budu muset mít přihlášky na magisterské studium hotové a odeslané.
 
Také jsem se dozvěděla úžasnou zprávu – studie, na které jsem pracovala od konce minulého roku a kvůli které jsem, jak se říká, téměř potila krev, byla publikována a je nyní dokonce i na Google Scholar. Je to pro mě obrovský milník a vidět plody své práce je neskutečný pocit.
 
Jako vždy se ale snažím balancovat práci a zábavu, a proto se budu tento měsíc účastnit už druhého turnaje v japonském šermířství Kendó pro tento rok. Nechci být negativní, ale jelikož jsem se kvůli akademickému vytížení byla schopna účastnit jen jediného tréninku v mém univerzitním Kendó klubu, neočekávám od sebe žádné velké úkony… Ale hlavní je se zúčastnit, že?