MATINÉE ANEB PRAŽSKOJARNÍ DEBUT

Očekávání a nároky byly vysoké jak z mé strany, tak ze strany učitelů. Vše jsem ovšem zvládl bez jakéhokoliv problému ať už po odborné, hudební i jazykové stránce. Jak jsem již uvedl v předchozím blogu, tak od příštího roku nastupuji na Národní pařížskou konzervatoř (CNSMD de Paris), která bude mým působištěm na dalších 3-5 let, čili francouzské prostředí jen tak rychle neopustím.

V mém případě se nejednalo pouze o závěrečné zkoušky, které vyžadovaly koncentrovanou a soustavnou přípravu. V květnu tohoto roku, konkrétně 13. května, jsem měl tu čest se prezentovat v rámci sólového recitálu na mezinárodním festivalu Pražské jaro, které se konalo v Sukově síni pražského Rudolfina. Spolu po mém boku vystoupila výborná a talentovaná klavíristka Lenka Korbelová, absolventka HAMU v Praze a Klavírní akademie v italské Imole. Na programu zazněly skladby klasického, převážně francouzského repertoáru, které byly koncipované tak, aby energie mezi mnou, klavíristkou a posluchačem gradovala až k samotnému konci recitálu. Charles-Maria Widor a jeho Introduction et rondo Op.72 rozezněla sál a připravila posluchače na to, co uslyší dále. Následovala světoznámá Sonate pour clarinette et piano od Francise Poulence o třech větách (Allegro tristamente, Romanza a Allegro con fuoco). Poslední skladbou z francouzské klarinetové literatury zůstává Fantaisie et Danse en frome de gigue od méně známého skladatele Jules-Semler Collery. Dále se program posunul na východ a konkrétně do Ruska. Variations sur Casse-Noisette neboli Variace na Louskáčka na motivy z baletu Louskáček od Petra Iljiče Čajkovského upravené Alexandrem Chabaudem byly jedním vrcholem koncertu. Posledním kusem jsem se vrátil zpět do České republiky. Zazněla světová premiéra Variací na cikánskou melodii od Adama Skoumala, který byl přítomen na samotném koncertě. Veškerá zpětná vazba, kterou jsem měl možnost získat, byla velmi pozitivní, což je pro mne ten největší úspěch neboť úlohou každého hráče je zprostředkovat publiku jedinečný zážitek a energii, kterou je schopen na pódiu vytvořit. Věřím, že se nám to povedlo!

Možnost studia v zahraničí je jedním krokem k úspěchu a proto jsem velmi rád, že tuto možnost mám. Jsem přesvědčen o tom, že by mé profesní kvality nenabíraly stejného směru, kdybych nestudoval v zahraničí. Tyto příležitosti, jako například pražskojarní festival, jsou především zásluhou zahraniční edukace, která konkrétně v mém oboru dosahuje vysokých kvalit. Tímto bych ještě jednou velmi rád poděkoval Nadaci The Kellner Family Foundation za jejich finanční podporu a pevně věřím v to, že budu mít možnost její prostředky nadále využívat ke svému vzdělávání.