Konečná ve městě módy a šarmu

Avšak jeden měsíc je stále dost na to, abych stíhal vše potřebné do práce, do školy a zároveň si ještě trochu užil pařížského léta. Nicméně hlavní důvod, proč jsem žil posledního půl roku v Paříži, byla studentská stáž ve firmě Holcim, a tak bych rád zrekapituloval, co mi stáž dala.

Jak jsem již v minulém článku psal, musel jsem si hodně rychle zvyknout na – pro nás v Čechách netradiční – pracovní dobu. Zezačátku jsem si nedovedl představit, že bych z práce měl každý den odcházet okolo sedmé hodiny. Nicméně opak je dneska pravdou – když z práce odejdu v pět hodin odpoledne, zdá se mi, že něco není v pořádku. Mojí hlavní náplní práce bylo zautomatizovat analýzu cen – za kolik eur firma průměrně prodá jeden typ produktu, jak se tato cena každým měsícem vyvíjí a jaký to má dopad na naše obchody. Zezačátku jsem neměl vůbec tušení, jak k něčemu takovému vůbec přistupovat a s jakým programem pracovat. Tím, že naše výsledky jsou prezentovány pomocí kontingenční tabulky v Excelu, řekl jsem si, že zkusím něco s Excelem. V lednu jsem nebyl žádný odborník, ale také proto jsem měl celých šest měsíců na to, abych se naučil s makry a s různými dalšími funkcemi. To vše se mi povedlo nyní dát dohromady a vytvořit tak aplikaci jednoduchou pro uživatele, která je propojena právě s kontingenčními tabulkami a sama analyzuje a ukazuje ceny tak, jak si uživatel zvolí. Takže v souhrnu mě tato stáž naučila nejen to, jak funguje francouzská firma uvnitř, ale také to, jak prezentovat různá data, jak komunikovat a vyslyšet přání budoucích uživatelů a nakonec – jak programovat aplikace v Excelu.

Stáž mi tedy končí koncem července a tak budu mít celý srpen – snad i zasloužené – volno. Nicméně ani prázdniny by neměly být důvod, proč se vzděláváním přestat, byť jen na chvilku. Jakožto student Lancasterské univerzity jsem tedy požádal vedení mé koleje v Lancasteru o grant na vzdělávání během léta. Štěstí se na mě usmálo a mně bylo přiděleno 150 liber na dvoudenní kurz „finanční analýzy podniku“ v Praze. Tudíž i přes prázdniny se budu věnovat tomu, v co doufám, že se jednou stane mým stálým zaměstnáním, a to finanční analytika. K tomu mi též přispěje i můj poslední rok, který začínám v září v Remeši, a kde se budu specializovat právě na finanční analýzy podniku a jeho využití v praxi. Proto pevně věřím, že pakliže propojím zkušenosti ze stáže, ze školení a z univerzity, tak budu mít lepší šanci uplatnění na trhu práce – ale s jistotou to budu moci tvrdit až příští rok touto dobou. Prozatím se vrátím ke studiu.