28. 02. 2019
3 minuty čtení
Původně jsem si nemohl vzpomenout, kdy vlastně celý tento proces začal. Byl jsem tedy překvapen, když jsem zjistil, že referendum proběhlo už v červnu 2016. To znamená, že jsem začal studovat v UK v době, kdy už bylo jasné, že se tato země dříve či později odtrhne od zbytku Unie.
Během posledních dvou let jsem na Brexit upřímně téměř vůbec nemyslel. Tak nějak jsem počítal s tím, že bude trvat dost dlouho, než se dospěje k něčemu konkrétnímu. Ale ten čas právě nastal. Velká Británie oficiálně vystoupí z Evropské unie 29. března 2019. A v současné době neexistuje mezi těmito stranami žádná pobrexitová dohoda.
Jak k tomu došlo? Stručně řečeno, současná předsedkyně vlády, Theresa May, po mnoha vyjednáváních vypracovala společně s kolegy z EU návrh dohody, který musel odhlasovat britský parlament. Hlasování se uskutečnilo 15. ledna a onen návrh utrpěl historickou porážku. May se podařilo udržet se na jejím postu a v současné době se snaží dospět k lepší dohodě. Což bude poměrně obtížné, protože jednatelé ze strany EU oznámili, že už nejsou otevřeni dalším změnám.
Za daných okolností by se mohlo zdát rozumné Brexit alespoň na nějakou dobu odložit. Je to možnost, které může Velká Británie využít. Nicméně britský parlament tento návrh 29. ledna nepřijal.
Rozhodující událostí bude série hlasování 12., 13. a 14. března.
12. března se bude opět hlasovat o návrhu dohody, který nabízí May. Pokud bude hlasování úspěšné, Brexit proběhne právě podle této dohody.
Pokud ne, 13. března se bude hlasovat o tom, zda opustit EU bez dohody. Pokud bude hlasování úspěšné, nastane no-deal Brexit, který bude mít pro UK podle mnoha zdrojů dost nepříznivé důsledky.
Pokud ne, 14. března se bude hlasovat o tom, zda Brexit odložit. Pokud tento návrh projde, pak UK nevystoupí z EU na konci března, ale o něco později. Tento dodatečný čas by měl být použit k dalšímu jednání a May tvrdí, že by šlo skutečně jen o jednorázové zpoždění.
Je ale možné, že neprojde ani jeden z těchto návrhů. Výchozím výstupem by tak zůstal no-deal Brexit. Nicméně v daném období mohou překládat návrhy pro hlasování i ostatní členové parlamentu. A mezi možnými návrhy je i druhé referendum nebo zastavení celého výstupu z EU.
Co tohle všechno prakticky znamená pro nás, evropské studenty ve Skotsku?
První částí je právo žít a pracovat (a studovat) v UK poté, co se odtrhne od EU. Současní občané EU se musí do 30. června 2021 (31. prosince 2020 v případě no-deal Brexitu) přihlásit v rámci tzv. EU Settlement Scheme. Žadatelé poté získají jeden ze dvou statusů – settled (délka pobytu v UK alespoň 5 let), nebo pre-settled. V současné době mezi nimi není velký rozdíl (držitelé statusu settled mohou žádat o britské občanství) a oba statusy především umožní držitelům studovat v UK a čerpat zdravotní péči.
Druhou částí je školné. Ve Skotsku bakalářské studium studentům z EU hradí skotská vláda. Současná skotská ministryně vyššího vzdělávání oznámila, že tato podpora bude poskytnuta v průběhu celého studia i studentům, kteří nastoupí do prvního ročníku v akademickém roce 2018/2019, nebo 2019/2020. Situace je v současné době napínavá, protože nikdo přesně neví, co se o půlnoci 29. března stane. Bude zajímavé sledovat důsledky tohoto politického kroku a jaký budou mít vliv na britskou společnost.
2024 © THE KELLNER FAMILY FOUNDATION