Konec prvního školního roku - stále plno esejí, nové vědecké stáže, nějaká ta taneční medaile a konečně prosluněné město

Zkoušky máme za sebou, začínáme učivo druhého ročníku (kurz psychologie je takto zvláštně zorganizovaný), nové předměty (mimo jiné Jazyk a kognice, což byla velká zábava!), nová laboratorní praktika, zatím žádný stres z přípravy na zkoušky, které budou zase až za rok. Dopadlo to tak? Slunečního vitaminu D jsem si rozhodně nasbírala dostatek, ovšem díky dvěma laboratorním stážím to nakonec bylo stále poměrně hektické; ovšem odnesla jsem si skvělé vědecké zkušenosti. Níže shrnu nejzajímavější momenty třetího 'Trinity' trimestru:

Na prvních laboratorních praktikách jsme zkoumali skutečné lidské mozky. Naložené ve formaldehydu a s konzistencí plastelíny, tyhle kila a půl šedé tkáně se strukturou labyrintu byly naprosto fascinující. Tři hodiny jsme na nich hledali všechna možná centra důležitých funkcí (...a také je pojmenovali Barry the brain a Helen the hemisphere) a na konci se zklamáním zjistili, že tohle už znovu dělat nebudeme. To jsem si poprvé a naposledy přála, abych bývala radši šla studovat medicínu a skutečný lidský mozek mohla zkoumat častěji!

První víkend trimestru proběhla velká taneční 'varsity' soutěž Oxford vs Cambridge; den plný třpytků, nádherných šatů, hudby v rytmu quickstepu i samby a nadšenému fandění té či dané univerzitě. Soutěž byla náročná, zvlášť když nám bylo na poslední chvíli řečeno, že musíme jako náhradníci tančit za druhý univerzitní tým, ale nakonec jsme si v naší začátečnické kategorii vytančili medaili za chachu i jive.

Také jsem poprvé měla přednášky o psychologii morálky od akademické celebrity Molly Crockett a velmi jsem si užila nové poznatky o psychologických a neurovědeckých experimentech, které nám pomáhají pochopit jak altruismus, empatie či agresivní chování fungují. Tato oblast mě velmi zajímá a uvažuji, že se jí budu v druhém ročníku věnovat v rámci mého výzkumného projektu.

Během čtvrtého týdne trimestru jsem začala pracovat jako výzkumná asistentka v laboratoři sociálních a evolučních neurověd, kde jsem pomáhala v organizaci výzkumu teorie mysli - schopnosti odvozovat si a chápat, o čem přemýšlejí a co vědí ostatní lidé. Tato schopnost se nám asi může zdát samozřejmá, ale určité klinické populace, jako lidé s autismem nebo schizofrenií, ji mají významně oslabenou - proto se právě dopodrobna zkoumá, abychom lépe porozuměli tomu, jak funguje ve zdravých jedincích. Práce ve výzkumném týmu mě bavila a příští rok budu snad pokračovat stáží v laboratoři vývojové kognice, kterou jsem započala během léta.

První rok na Oxfordu byl zcela jistě náročný, ale mám pocit, že jsem si z něj odnesla přesně to, co mi lidé před začátkem studia říkali - velmi rychlý intelektuální posun a seznámení s mnoha zajímavými lidmi. V neposlední řadě také spoustu fotek, které si zde můžete prohlédnout. Více fotek a momentů z mého univerzitního života můžete také najít na mém blogu The Floral Cortex.

Moc se těším na druhý ročník, i když zkoušek se bojím už teď!