Konec nudlím, rýži, hůlkám a rozsypanému čaji

S blížícím se koncem se snažím si užít Hong Kong na maximum. Každý den jsem si dala za úkol návštěvu alespoň jednoho zajímavého místa, a tak už to dopadá, že místo knihovny si s učebnicí Sociologie nebo čínštiny vyběhnu na kopec a učím se při pohledu na Hong Kong. 

Na Hong Kongu se mi líbí hlavně to, že je to město mnoha tváří. Od neuvěřitelných scenérií, které můžete vidět z početných kopců a parků, které jsou většinu času liduprázdné až po kosmopolitní město, právem označováno jako srdce Asie, s milióny turistů a obyvatel, kde je těžké přes vysoké budovy spatřit slunce.  Jsou věci, které mi v Evropě budou nejspíš určitě chybět, jako například úžasné jídlo, pouliční svačinky, diskutabilní cena snad u všeho a hlavně ta „Asijatost“, která přesto, že v Hong Kongu není tak silná, tak je alespoň mírně patrná a přeci jen to není tak daleko si zajet třeba na Filipíny nebo Malajsie. Určitě mi ale nebudou scházet přeplněné ulice a autobusy, a průvody lidí, bez kterých se v Hong Kongu prostě neobejdete.

Byl to rok plný nových zkušeností a zážitků a já věřím a pevně doufám, že po návratu do Skotského Aberdeenu je budu moci využít nejen ke studiu ale i v tom mimoškolním životě.